Scroll down

CZECH
TRIATHLON
OLYMPIAN


159

20.7. MČR Telč

Jeden z mála závodů v ČR jsem měl naplánovaný na sobotu 19.7. v Telči. Šlo o MČR na olympijských tratích, kde jsem obhajoval titul z Lipna 2013. Na závod jsem jel přímo z tréninkového kempu na Slovensku.
Plavání se odehrálo v samém centru Telče. Rybník nebyl sice z nejčistějších, ale aspoň byl teplý. Plavaly se dva okruhy a dle předpokladů, se všichni favorité drželi spolu. Uplaval jen Kuba Kočař. První depo jsem měl hodně pomalé. Trápí mě pravé lýtko a chvíli vždy trvá, než přejde bolest. Na kole jsem se cítil super, a tak jsem nehleděl na kluky okolo a dojel si první skupinku. Docela mě překvapili jak se všichni snažili poctivě střídat. Jen Přema se občas zašíval. Ve druhém okruhu už šlo vidět, že většina je docela mrtvá a tak jsem zkusil nástup. Doufal jsem, že aspoň někdo se mnou pojede. Všichni ale zůstali sedět a tak jsem to po chvíli vzdal. Ve větru bych proti 6 lidem neměl šanci. Kromě kluků Kočařových a Honzy Volára už tam všichni viseli jak na gumě, ale kolo jsme dojeli pohromadě. Rozuzlení přišlo na běhu, kdy jsem si díky stržené pásce hned v prvním okruhu zaběhl a měl tak ztrátu 30s na Lukáše Kočaře a Přemka Švarce. Na trať jsem se vrátil až když kolem proběhli další 2 závodníci a já uviděl kudy se vlastně běží. Trochu jsem ztratil motivaci a na chvíli si říkal, jestli nebude lepší zabalit a pošetřit nohu. No neudělal jsem to a zkusil zabojovat. V posledním okruhu jsem stáhl Přemka na 10s, ale víc jsem nestihl. Posledních 500m jsem tak už jen doklusl a naštvaný skončil 2. Holt nevyhraje vždy ten nejsilnější. Tím v žádném případě nechci snižovat výkon soupeřů a Přemovi gratuluji k titulu! I tohle totiž patří k závodění.
Příští závod SP v Číně jsem zrušil a rozhodl se, že bude lepší dát do pořádku nohu. 

2.7. MS Chicago

Po ME jsem v úterý hned odletěl na závod MS do Chicaga. Po výkonu v Kitzbühelu jsem byl na start docela nedočkavý. Aklimatizace proběhla v pohodě a předpověď slibovala na neděli teplo, takže pohoda. Ovšem výsledek už taková pohoda nebyl a já si musel dát od závodu 2 dny pauzu, než jsem byl schopný napsat aspoň trochu objektivní report.
Plavání v Michiganském jezeře byl super. 2 okruhy bez neoprénu (teplota vody 19st, vzduch kolem 30st) a na první bojku 350m. Díky tomu nebyla žádná velká bitka a plaval jsem, co jsem potřeboval.
Říkal jsem si, že stači udržet za sebou Toma Davisona a mám „vyhráno“. Ten je cyklisticky úplně jinde než zbytek pole a vše před sebou (pokud uvisí) doveze do prvního balíku.
Během 2 okruhů se na špici vytvořil balík cca 30 lidí, který docela slušně spolupracoval a na pronásledovatele jsme brzy měli skoro minutu. Já zajel 2.okruh na kole nejrychleji ze všech díky Sissonsovi. Při objiždění fontány po prvním okruhu udělal díru a já téměř celý 2.okruh jel za své a dorážel to.Technická trať byla úplná rovina, ale 6x v každém okruhu 180st otočka, spousta pravoúhlých zatáček a objezd fontány. Nikdo se tak moc nesvezl a kolo bylo hodně náročné. Když v 6.okruhu odjel právě Tom Davison s Cameronem Goodem, tak náš balík se trochu zasekl a v posledním kole nás sjelo cca 20 lidí. Škoda.
Do druhéha depa jsem přijel na 5.pozici a rozběhl to rozumně. Nebo jsem si to aspoň myslel:-) Do 5.km se mi neběželo nějak extra, ale běžel jsem s klukama, kteří skončili kolem 15.místa. Bohužel v polovině běhu z ničeho nic se rozsvítilo „vystupte si prosím“. Od té chvíle mě nezajímalo nic jiného, než jak se dostat do cíle. Umírali a zpomalovali všichni, ale já si to vyžral fakt do dna. Do cíle jsem se dostal na 35.místě úplně hotový.

Pozitivní je, že 80% závodu jsem byl přesně tam, kde jsem chtěl být. Teď následuje týden potřebné dovolené, 14 dní soustředění a 19.7. mistrovství republiky v Telči.

21.6. ME Kitzbühel

Od Citytriathlonu v Bratislavě se mi povedl super tréninkový blok. Konečně jsem našel sparingy se kterými se sedím a tak jsme do toho s koučem „šlápli“. Na ME jsem proto odjížděl s cílem top10. Tratě se po loňském extrému při sérii MS vrátily k normálu a na mužský závod bylo krásné počasí (některé ženy z pátečního závodu rozmrzají možná ještě teď).
Plavání bez neoprénu ve 20,8st teplém/studeném Schwarzsee jsem zvládl docela dobře a byl jsem v kontaktu s první skupinou. Při naskakování na kolo jsem ale provedl nevídaný kousek, kdy jsem sklouzl ze sedla, dopadl na své zadní kolo a o vlastní sedlo si narazil žebra:) To se jen tak nevidí. Na průběh závodu to ale nemělo žádný vliv a naražené žebra jsem si uvědomil až v cíli. První 2 okruhu jsem díky tomu jezdil ve 2.skupině, ale na běh vyráželo 53 lidí pohromadě. Cyklistika se mi jela parádně a trochu jsem litoval, že nebyla těžší trať. Alistair Brownlee nedal nikomu šanci a šel svůj závod. Já rozběhl první půlku opatrněji (stále mám v dost živé paměti závod z Číny, kdy jsem byl rád, že jsem se dostal do cíle) ve skupince s Rišo Vargou a Přemkem. Po polovině, kdy jsem se pohyboval mezi 20-25.místem už nebylo na co čekat. Na větru se mi samotnému sice moc dobře neběželo a tempo jsem dokázal lehce stupňovat a v cíli z toho bylo 14.místo. Top10 jsem nesplnil, ale 14.místo a předvedený výkon mě nakonec potěšily, protože konečně zas vidím progres, který v prvních závodech chyběl.
V neděli mě ještě s Vendulou Frintovou, Petrou Kuříkovou a Tomášem Svobodou čekají štafety a v úterý ráno odlítám na další díl série MS do Chicaga.

Hodně lidí se ohání frází „never give up“, ale málokdo se jí řídí. Díky těm pár lidem co mi věřili!
KitzBeh

10.5. SP Chengdu – Čína

V neděli odpoledne závod v Turecku. V pondělí odpoledne přílet do Vídně a přesun autem do Prahy. V úterý odpoledne odlet přes Amsterdam do Číny. Tušil jsem, že to nebude jednoduché, ale takhle špatně jsem se už dlouho neaklimatizoval. Od příletu jsem měl 3 noci a všechny jak přes kopírák. V noci hledím do zdi a přes den mrtvola. I tak jsem doufal, že v sobotu v 9h ráno to na startu bude dobré. Tratě 1,5-40-10km.
Plavání v jezeře proběhlo celkem bez problémů a i přes rozepnuty dres jsem byl v pohodě v první skupině. Tam nakonec byl skoro každý, protože během rovinaté cyklistiky se sjeli snad úplně všech 75 lidí. Číňané měli v propozicích u cyklistiky napsáno „hilly“, ale to byl asi překlep nebo špatný překlad. 3 asi 20 metrové brdky nestály za řeč. V závěru ještě pár nervozních pádu (v jednom z nich i Aurelion Lescure, který by jinak spolehlivě vyhrál) a šlo se na běh. Snažil jsem se to rozběhnout trochu aktivněji než před týdnem v Antalyi, ale od začátku jsem cítil, že dnes to není můj den. Prvních 5km jsem šel „přes hranu“ a přitom časově naprosto průměrně a pak byl rád, že došel do cíle. Jediné na co můžu být v tomto závodě hrdý je, že jsem nezabalil. Fakt jsem k tomu neměl daleko.
Za týden mě čeká poslední ze 3 závodu – EP v Bratislavě. Tentokrát na sprint tratích.

4.5. EP Antalya – Turecko

Čekají mě teď 3 závody ve 14 dnech a první z nich byla Antalya. Klasické tratě 1,5-40-10km a absolutní rovina podél moře. Nejvíc „kopcovité“ tak bylo paradoxně plavání s docela slušnýma vlnama. Díky cestovní kanceláři Hydrotour jsme vyrazili z Vídně ve větším počtu – kouč Mároš, kouč č.2 Miro :-) a Franta Kubínek.
Plavání bylo docela bitva, kde většinu času měly vlny navrch a soupeři mě až tak moc nezajímali. Uplavala silná pětice a já se zabydlel v hlavním balíku cca 25 lidí. Spolupráce nám vydržela jen 3 okruhy (celkem 8), kdy jsme stáhli únik na 35s, ale to bylo vše. Na konci cyklistiky měli přes minutu. Běh jsem začal spíš volněji a pěkně ho vystupňoval. Možná tam byla ještě malá rezerva, ale i tak 12.místo není pro začátek špatné. Horší to bude s přesunem a aklimatizací do Číny.

NEW PLYMOUTH OČAMI JANA ČELUSTKU


Čeldo vďaka pádu preteky v New Plymouth nedokončil

Po Mooloolabě se uklidnil zub moudrosti a já se v klidu připravoval na další SP v New Plymouth. Na cestu jsem vyrazili v pátek dopoledne. 6 kol, 7 lidí a naše 8mi místné 22let staré fáro Toyota:-) Vše proběhlo v klidu, pronajatý baráček byl pěkný a já se těšil na závod.
 
Plavání odstartovalo během z pláže a první polovina nic moc. Sice jsem se moc nemlátil, ale do tempa jsem se dostal až ve druhé části. Povedlo se mi dobré depo a na kole jsem se cítil super. Během prvního okruhu jsem si docvakl první balík a snažil se trochu orazit.
 
Ve 3.okruhu se první 2 balíky sjely a na úzké a technické trati tak jezdilo cca 50 lidí pohromadě. V posledním okruhu to bohužel neustál japonský kamikadze Furuya (mimochodem složil to i o týden dřív v Mooloolabě). Mě vytlačil Tony Dodds a mou jedinou starostí bylo to položit až na chodník a ne o obrubník. Díky tomu jsem já i kolo přežili relativně v pohodě. Oba dva trochu sedření, ale

Screen Shot 2014-03-31 at 10.51.13 AM

 bez zlomenin.
Výrazně hůř dopadl Kanaďan Mislawchuk, kterého ještě večer čekala operace a prej dokonce i plastika. Doufám, že tím jsem si smůly vybral na několik sezon dopředu a na dalších závodech už předvedu, co jsme s Márošem natrénovali.

 

ČELDO NA ŠTARTE PRVÉHO SVETOVÉHO POHÁRA V AUSTRÁLSKEJ MOOLOOLABE


Čeldo ostro odštartuje sezónu už túto sobotu v Mooloolabe

Úradujúci európsky šampión v kros triatlone a česká jednotka olympijských tratí Jan Čelustka sa už od januára pripravuje na triatlonovú sezónu u protinožcov, kde ho už v sobotu 15. marca čaká ostrý štart triatlonovej sezóny v podobe úvodných pretekov Svetového pohára 2014 v austrálskej Mooloolabe (cca 100 km severne od Brisbane – pozn.).
 
Plavecká časť pretekov je situovaná v oceáne, čo pre európskych „suchozemcov“ vždy veľkou lotériou. Prebojovať sa cez rozbúrený oceán so štartovým číslom 49 nebude jednoduché, ale veríme, že Čeldo sa oproti štartovému číslu zlepší aspoň o 20 miest, veď v roku 2011 už v Mooloolabe skončil na 19. mieste. A to aj napriek tomu, že Čelda pred štartom pretekov trápili drobné zdravotné problémy so zapálenými ďasnami a zubmi múdrosti…Screen Shot 2014-03-31 at 10.54.46 AMČeldo má za sebou kvalitnú zimnú prípravu a je veľký bojovník, a tak veríme, že jeho chvíľková nepohoda v podaní bolestí zubov a ďasien rýchlo pominie a v pretekoch potvrdí svoju perfektnú pripravenosť. Čeldo, držíme palce!

09.09.2013 ME v cross triatlonu Strobl am Wolfgangsee


Do dějiště ME jsem odjížděl s velkým otazníkem v hlavě. Nejsem žádný biker a tak jsem měl obavy hlavně z prostřední části triatlonu. Viděl jsem sice pořadatelské video, ale moc tomu nevěřil. Pro jistotu jsem dopředu ani neplatil startovné, že uvidím na místě :-)) Po příjezdu jsem checknul tratě a nálada šla rychle nahoru. Kromě jednoho delšího sjezdu to bylo v pohodě sjízdné a já začal věřit v bednu.
Plavání bez neoprenu bylo v pohodě a vyplavali jsme 4. Ve stejném složení jsme dojeli až pod první kopec. Tam Bob Haller namotal řetěz, Brit Downie si vystoupil a zbyl jsem s Italem Ballerinim. Ten mi ve sjezdu ujel a já ho následně v dalším kopci dojel a předjel. On mi to opět vrátil ve sjezdu a první okruh jsme tak dojeli spolu. Na začátku druhého kola nás dojela trojice Jurkovič, Vojtěch a Picco. Celý okruh jsme byli pohromadě a já začal věřit, že když se v posledním sjezdu nevysypu, tak jdu na medaili. Ve 2km stoupání jsem ke konci nastoupil a udělal si náskok 20s, abych to ve sjezdu zase mohl ztratit. Je to sice náročné (ujíždět do kopce, když víte, že vás ostatní bezpracně sjedou dolů), ale taktika mi vyšla. Na běh nás tak šlo prvních 5. S Italem Picco jsme hned od startu ostatním utekli. Docela jsem si za ním dával a moc růžově to neviděl, ale  na posledních 2km jsem našel sílu k nástupu v kopcovité části okruhu a s náskokem 20s zvítězil. Skvělý závod podtrhlo 3.místo Honzy Kubíčka a Heleny Erbenové v Elitě, 3.místo Anety Grabmüllerové v K23 a Ivoše Grabmüllera ve věkové kategorii 50-55let.
Je super pocit končit sezónu vítězstvím a to ještě na ME. Závod jsem si neuvěřitelně užil a ze závěrečného vyhlášení by si pořadatelé v ČR měli vzít příklad.Screen Shot 2014-03-31 at 10.49.38 AM 
Titul ME rozhodl, že další závody letos již nepojedu. Dáme s koučem pořádný odpočinek a připravíme se na příští sezonu. Tímto bych chtěl poděkovat Márošovi za neskutečnou péči, kterou mi věnuje a doufám, že to příští rok pořádně rozbalíme. Díky KOUČI! Samozřejmě děkuji i celému Realizsport týmu, Labe tri clubu, Specializedu, Kovárně Viva, Innovejtu a dalším partnerům za spolupráci a podporu. VELKÉ DÍKY!

02.09.2013 Finále ČP Sokolov + GP Sartrouville


Byl to náročný víkend. V sobotu poslední díl ČP v Sokolově se startem ve 13h a v neděli francouzská GP v Sartrouville. Ale letadlo mi letělo z Prahy v sobotu v 17:40, takže moc flákat jsem se nemohl :-))
V Sokolově jsem měl jasný cíl. Skončit v top3, což mi zajišťovalo celkové vítězství v poháru, a pošetřit co nejvíc síly na neděli. Plavání v neoprenu a cyklistika na hodně rozbité silnici plné štěrku znamenala, že do 2.depa přijelo 8 závodníků. Na běhu se rozhodovalo mezi mnou, Přemkem Švarcem, Lukášem Kočařem a Frantou Kubínkem. Já se o nic nepokoušel a jen jsem si vždy hlídal prvního. Na 3.km jsem tak byl už jen sám s Přemkem. Ten se o nic nepokusil a vše tak rozhodl až finiš. Mě to naprosto vyhovovalo a počkal jsem si na posledních 80m. Po pravdě tak lehké vítězství jsem nečekal. Třetí vítězství ze tří startů v poháru a celkové vítězství mě potěšilo!
 
Rychlý přesun 150km na letiště a hurá v neděli na start. Tady jsem do toho chtěl jít naplno a poměřit síly s elitou. Bohužel hned start plavání pro mě byl tragický, kdy můj týmový kolega se rozhodl, že půjde hned po výstřelu doleva. Já mu plaval v cestě, a tak to vzal přes má záda (budiž mu omluvou, že plave bez brýlí – což nechápu). Při vyrovnanosti startovního pole, to pro mě byl neřešitelný úkol. Vyplaval jsem těsně za 2.balíkem a v mé hlavě pro mě závod skončil. První balík měl kolem sebe 8! motorek. 2. balík mi taky ujížděl a náš třetí se sjel asi do 40ti hlavého pole. Nikdo se moc dopředu nehnal. Na běhu jsem pak šel sice svižně, ale zdaleka jsem se nezmáčkl nadoraz. I tak ale po dlouhé době dobrá zkušenost, která se určitě bude hodit a třetí místo v týmu pár bodů také přineslo.

19.08.2013 MČR v OH triatlonu Lipno


Maximální spokojenost! Vítěznou šňůtu po Valachymanovi jsem natáhl a naopak F.Ospalému ji po 8 letech přetrhl:-) Nebudu se nějak dlouho rozepisovat. Z důvodu euforie by to nemuselo být úplně objektivní a tak raději odkážu na článek médií, kde je vše podstatné shrnuto.Screen Shot 2014-03-31 at 10.47.56 AM

10.08.2013 Valachyman


Po delší době bez závodů, kdy jsem se snažil dohnat tréninkové manko, jsem se postavil na start Valachymana. Jde o terénní triatlon – xterru, a to znamená, že cyklistická část je v terénu na horském kole. Z toho důvodu jsem se do Velkých Karlovic vydal v předstihu. Přeci jen nejsem na biku úplně zručný a zároveň jsem tak otestoval Spa hotel Lanterna (mimochodem vřele doporučuji:)

Screen Shot 2014-03-31 at 10.46.56 AM

Samotný závod je specifický intervalovým startem po 20 vteřinách. Startoval jsem jako úplně poslední a soupeře tak měl hezky před sebou. Plavání proběhlo bez problémů a pár borců jsem dokázal doplavat. Na biku jsem do kopců jel na max a dolů se snažil opatrně. Celou trasu jsem objel s Milanem Damkem, kterého se mi podařilo doplavat a jel opravdu pěkně. Musím poděkovat Specializedu, který mě vybavil S-works Stumpjumperem. To kolo je neuvěřitelné. Speciálně do kopce je „skoro samo“:-)) Závěrečný běh taky nebyl žádná rovina, ale oproti cyklistice už to byla procházka růžovým sadem. Závod jsem s přehledem vyhrál a navázal tak na Jardu Kulhavého, který vyhrál předchozí Valachy Bike. Překvapením pro mě byl výkon Ondry Synka, který jel první triatlon v životě a skončil na 5.místě. Ukázal, že veslaři mají hodně vysokou sportovní výkonnost.

08.07.2013 WTS Kitzbuhel


Po dlouhé době píšu nějaký článek. Po závodě v Bratislavě mi na magnetické rezonanci diagnostikovali únavovou zlomeninu nártu a měsíc klidu. To byla hodně studená sprcha po úspešném vstupu do sezóny. Naštěstí jsem mohl aspoň volně plaval a jezdit na kole. Jako první test jestli je vše v pořádku, jsem si vybral závod série MS v Kitzbühlu.

Závod na neobvyklých tratích 0,75-11,5-2,5km. Háčkem bylo převýšení hodně přes 800m na kole a přes 130m na běhu. To mi mělo vyhovat, protože běžecké manko se zde nemuselo tolik projevit.

Na místě závodu jsem byl dlouho dopředu, udělal jsem si tam s trenérem soustředění. Kopec jsem tak měl slušně najetý a těšil se na závod. Bohužel v sobotu přišel úplný blackout. Nohy úplně prázdně a já se jen snažil dostat do cíle. Nemám pro to zatím žádné vysvětlení a nejspíš ho ani nenajdu. Naposledy se mi to stalo před 2 lety v Sydney. Takže doufám, že mám zase na 2 roky vybráno. 56.místo je můj nejhorší výsledek v sérii MS. Díky zranění a tomuto nevýsledku musím taky trochu upravit letošní kalendář závodů. Příští víkend jedu SP ve Španělsku a pak se pokusím naběhat nějaké kilometry směrem k MČR na Lipně a EP v Karlových Varech v srpnu.

20.05.2013 ČP City Triathlon Bratislava


První letošní triatlon a obhajoba vítězství. Opět velmi prestižní podnik jak zabezpečením, místem pořádání tak i konkurencí. Sobotní semifinále jsem si kromě svižného plavání pohlídal a těšil se na nedělní finále. Do toho postoupilo nejlepších 70 závodníků.
Oproti předpokladům se po plavání ve předu utvořila skupinka více než 15 závodníků a vše se mělo rozhodnout na běhu. Při plavání ani kole jsem neměl žádný problém. Snažil jsem se jezdit v popředí a tak 

Screen Shot 2014-03-31 at 10.45.39 AM

mě minul i pád v závěru cyklistiky. První kolo běhu jsem vyčkával a spíš si testoval soupeře. Zůstali jsem 3 a rychle seběhli i zélanďana, který ujel na kole. Na začátku posledního kola jsem zkusil krátký nástup v mírném seběhu, ale

ten nic neřešil. Soupeři si to pohlídali. Druhý nástup jsem si zkusil v technické části. Zhruba minutové zrychlení mě stálo hodně sil, ale nastěstí se zlomil Australan Evans a zůstali jsme 2 s Přemkem Švarcem. Finální nástup jsem si schoval cca 800m do cíle a konečně jsem se osamostatnil a náskok navyšoval až do cíle. Jsem rád, že zimní příprava šla správným směrem a začal jsem vítězstvím. Hodně mi také pomohly mé zbraně: neoprén ZEROD, kole Specialized VENGE a botky INOV8 f-lite 195.

Dalším závodem bude za 14dní WTS v Madridu.

29.04.2013 Valachy duatlon Velké Karlovice


V rámci tréninku jsem dal první závod série Valachy Tour. Závod se konal téměř za barákem v nádhérné přírodě Velkých Karlovic. První běh 3km moc nerozhodl. Největší část závodu bylo 15km na MTB. Téměř horská etapa s výjezdem na Třeštík mi sedla. Karbonový Stumpjumper jel “skoro” sám a nebýt neznalosti trati, uvisel bych i pozdějšího vítěze. Svaťa Janečka výborně využil znalosti trati (aspoň že vyhrál místní borec:) a hlavně ve sjezdu najel vítězný náskok. Já zajel nejspíš životní bikovou jízdu a dojel kolo na druhém místě. Nesjel mě např. ani mistr světa z xterry na Havaji Jirka Klíma. Závěrečný 1,5km běh už nic neřešil a pořádí zůstalo. Už se těším na další závod série Valachyman (triatlon). Toho se zúčastní i Lukáš Bauer a tak budu mít šanci oplatit mu porážku z Jizerské 50ky :-DD

21.04.2013 ME v duatlonu Horst


Dost lidí se mě ptalo proč místo WTS v San Diegu jedu na duatlon do Holandska. Odpověď byla jednoduchá. Na začátku sezóny se mi nechtělo tak daleko cestovat a taky jsem chtěl prostě zkusit bezhákový závod. Ještě jsem nešel v tréninku do velké intenzity a tak mi závod ideálně zapadal do přípravy. Jak už jsem naznačil, závod byl bezhákový v objemech 15-60-8km. Nebudu Vás natahovat, závod mi absolutně nevyšel. První chybička se vloudila při studování propozic. Z plánu trati jsem usoudil, že časovkářská koza je zbytečná, že na tak technickou trať bude stačit můj Venge s dlouhou hrazdou. Byl jsem jediný v elitě kdo jel na normální silničce:) Druhá věc bylo počasí. 4st na startu opravdu nejsou pro mě to pravé ořechové. První běh jsem rozběhl svižně, ale s rezervou. Když jsem viděl ostatní jak to ženou, tak jsem byl přesvědčen, že na kole to v klidu dojedu. Po běhu jsem tak měl 3min zářez na prvního, což jsem věřil, že v pohodě dojedu. Bohužel rozhodčí přistoupili k hlídání háku hodně benevolentně a já jen smutně koukal, jak mi 2 velké skupinky ujíždějí. 40km jsem bojoval, ale pak jsem v hlavě závod ukončil. Už jsem neměl morál na to, bojovat o 20.místo. Závod jsem dokončil na 25.místě hodně zklamaný a rozhodnutý “duatlon na této úrovni nikdy více”. Po pár dnech se mi to samozřejmě rozleželo a nějakou šanci ještě duatlon dostane, ale určitě hákový. 

08.04.2013 MČR Aquatlon Praha


I když počasí na to nevypadá, tak pomalu nastupuje letní sezóna. Symbolickým zakončením te zimní bylo v sobotu MČR v aquatlon v Praze. Plavalo se 800m na bazénu v Podolí. Běh byl 5km na stadionu

Screen Shot 2014-03-31 at 10.43.33 AM

 na Děkance. Do závodu jsem šel z plného tréninku a žádnou hitparádu jsem nečekal. Přesto jsem věřil, že i průměrný výkon bude stačit na bednu. Plavání ve vnitřním 50m bazénu na Podolí upřímně nemám rád. Za celou svou kariéru jsem ta nezaplaval dobrý závod. Aquatlon nebyl vyjímkou a čas 9:27 je spíše tréninkový. Na běh jsem tak vybíhal jako 5. a přede mnou byli hlavně plavci. Rozhodl jsem se, že nebudu taktizovat. Poběžím svoje tempo a u

vidím co ostatní. Během prvního kilometru jsem šel do čela a bez problémů to udržel až do cíle. Vítězstvím jsem tak ukončil zimní přípravu a za 14 dní naskočím do té letní hned při ME v duatlonu v Nizozemí.

25.03.2013 Jarní soutředění Gran Canaria


Letos jsem před sezónou absolvoval pouze jedno soustředění. 3 týdny na oblíbené Gran Canarii. První týden jsme byli ještě v omezené sestavě CSMV a Anet, ale na zbytek přijela juniorská a část K23 repre, fyzioterapeut Petr Soukup a “šéfová” Lenka Kovářová. Pobyt byl až nenechavou uklizečku hodně povedený a nezbývá jen doufat, že v sezóně to pujde poznat. 

18.02.2013 Evropský pohár v zimním triatlonu Vimperk

Screen Shot 2014-03-31 at 10.41.16 AM
Po podařeném plaveckém závodě mě na 3 dny vyřadil z tréninku kašlík:( Ne že bych do Vimperka jel s nějakýma ambicema, ale takhle to bylo vyloženě o tom, závod objet. Specialized mi připravil to top co šlo – S-works Epic. Lyže mi připravil Ivoš Grabmüller a botky Inov8 Trailroc 255. Ve výbavě tedy mezery rozhodně nebyly. První běh jsem odběhl stupňovaně. Přece jen terén byl docela náročný a hlavní cíl bylo přežít ve zdraví. Ruští závodníci šli úplně jinou ligu a já doběhl 5. a už se jen propadal. Radši nechci přemýšlet, jak by můj cyklistický výkon vypadal na obyčejném kole, protože i takhle jsem se tam zmítal jak hadr na holi:) Závěrečné běžky už byly sranda. První 2km jsem tam tak ťapkal (nečekal jsem tak náročný přechod z biku na lyže), pak jsem vyzouval botu (špatně připevněný čip) a pak už se jen těšil do cíle. Sice to z popisu tak nemusí vypadat, ale já si závod opravdu užil a příští rok do toho jdu znovu. 7. místo v MČR a 13. v evropském poháru není zas tak špatné.

10.02.2013 MČR master v dálkovém plavání


Můj plavecký sparing Martin Břenda mě přemluvil na 3km masters ve Vysokém Mýtě (povolen start plavcům starším 25let). Moc se mi do toho nechtělo, ale nakonec jsem byl příjemně překvapený. Podařilo se mi vyhrát, ale hlavně snad poprvé porazit Martina. Čas 35:35 je na únor super a hlavně rozložení 17:58 + 17:37 bylo přímo ideální. Třešničkou je, že jsem se ujal vedení českého poháru v dálkovém plavání:-))

26.01.2013 krajské kolo plavecké ligy


Po dlouhé době jsem startoval na plaveckých závodech. Kraulová stovka byla hodně velká bída. Sice jsem to stihl pod minutu, ale s odřenýma ušima  59,7. 1500K mi udělal větší radost. 17:19 jsem v lednu už hodně dlouho nezaplaval. Zatím stále plavu jen techniku a vytrvalost. S kvalitníma tréninkama to bude opět o něčem jiném.

15.01.2013 Jizerská 50km


Vánoční svátky jsem strávil v mém oblíbeném Livignu a naštěstí dost nalyžoval. Protože po novém roce jsem dostal nabídku jet Jizerskou 50ku. Ivo Grabmüller nemohl startovat, tak jsem kývl. Musím říct, že takové podmínky jsem v Jizerkách ještě nezažil. Na startu azuro, -10st a nový sníh. Problémem bylo pouze mých 50km klasicky, které jsem měl naběhané. V tréninku totiž preferuji skate. A potom taky start ze 2. vlny. Prvních 40Screen Shot 2014-03-31 at 10.39.06 AMmin jsem tak šel ve vláčku dalších závodníků a čekal až se to rozjede. Na prvním mezičase jsem tak byl zhruba 700. Poté se to ale opravdu rozjelo, já mohl využít super připravené lyže a do cíle jsem předjel více než 300 soupeřů. Na tuhle Jizerku budu dlouho vzpomínat. Opravdu super trénink a díky nové lyžařské kombinéze Craft jsem nevypadal jak “strejda na výletě”:-)) Myslím, že spokojenost jde vidět i na fotce v cíli.

16.12.2012 Soustředění Ramsau


Již jsem sice chvíli trénoval, ale vstoupilo do toho nějaké nachlazení, nějaké společenské povinnosti a tak ostrý start tréninku začal až 8.12. v rakouském Ramsau. Vyrazil jsem tam společné s juniorskou repre. Tu od nového roku vede můj kouč Jarda Formánek, takže o dostatek sparingů bylo postaráno. Trénoval jsem stylem 3+1 a 3+1. To jest 3 dny tréninku (ráno 2h běžky, odpoledne 60-80min běh a večer 1,5h plavání) a jeden den volnější (1h volně běžky a posilovna). Podmínky vyšly ideálně, trénink se taky dařil a psychické síly jsou na maximu, takže ideální start do nové sezóny.

03.10.2012 Běchovice – Praha


Poté co jsem zrušil start v Yokohamě jsem se rozhodl pro víkendový dvojzávod v ČR. V sobotu tedy na rozjetí časovka dvojic se Zdenkem Ornerem v Hulíně a v neděli poprvě Běchovická 10km. Všichni mě strašili “Hrdlořezákem” mezi 7.-9.km. Proto jsem závod rozběhl možná až moc opatrně a kopec jsem vyběhl naprosto v pohodě. Svým dílem k tomu určitě přispěla i výbavička SLS3 na lýtka a stehna. Návleky na stehna jsem po

Screen Shot 2014-03-31 at 10.37.19 AM

užil vůbec poprvé a musím říct, že mě mile překvapily. Při kopcovitých závodech určitě doporučuju. Cílový čas 32:55 mě potěšil (dle matadorů se Běchovice běhají zhruba o minutu pomaleji než rovinaté desítky) a stačil na 1.místo v kategorii bez elitní atletické licence. Dalším závodem a zároveň posledním bude Grand Final MS na Novém Zélandu za 2 týdny.

22.09.2012 SP Tongyeong Korea


V úterý navečer jsem nasedl do letadla a vydal se na východ. S oblíbenou společností Emirates jsem se přes Dubai vydal do Soulu. V Soulu jsem se pak vlakem přesunul na vnitrostátní letiště a doletěl do Busanu. Odtud už jen 1,5h minibusem. Bohužel řidič byl evidentně víc unavený než já, tak mu to trvalo 2h a to jsem byl ještě rád, že jsme ve zdraví dojeli. Tongyeong znám „jako vlastní boty“ závodil jsem zde už minimálně 5x co si vzpomínám a vždy se mi tu dařilo.

Voda 24st, plavání bez neoprénu a já měl první problém. Nějak to nešlo se prodrat dopředu. Nakonec jsem se nějak zaháčkoval v takovém větším balíku, ale na vyskakování to nebylo. To se potvrdilo hned v depu, kde jsem trochu ztratil a na to, abych si balík doskočil jsem neměl. To už jsem tušil, že je zle. Na kole jsem sotva točil nohama, síla nikde. I přesto, že jsme jeli/nejeli, tak na první balík byla ztráta přijatelných 1:15min. Stále jsem doufal, že když by to běželo standardně a pár lidí ve předu umřelo, tak první desítka je reálná. A ono opravdu pár lidí umřelo, ale já pochodoval taky a při čase 34:30 na desítku, není na top10 ani pomyšlení. 19.místo je zklamání. Úterní běžecký trénink těsné před odletem byl asi pěkná blbost a bude mě to ještě hodně dlouho mrzet. Zvlášt když jsem díky chybě svazu přišel o 1000USD na letenku.

18.09.2012 MČR Brno


V Brně se mi nikdy moc nedařilo. To jsem letos chtěl změnit a konečně získat titul. Počasí se moc nevytáhlo a tak stále hrozil déšť ze zamračené oblohy a vítr byl také docela silný. Při plavecké části v Prýglu tak byly na suchozemský stát docela vlny. S tím se evidentně nevyrovnali hlavně mladí závodníci, a tak hned po plavání bylo rozdělení na čele jasné. V první skupince jsem byl já, Ospalý, Krňávek a Šlajs. Zbytek pronásledovatelů ztrácel půl minuty. I přesto, že ve 3. kole od nás odpadl Šlajs, si naše zbývající trojice přivezla do 2. Depa náskok kolem jedné minuty. Krňávek odpadl hned na začátku a tak jsem celý běh bojoval s Ospalým. Filip měl trochu navrch do kopce, já jsem to naopak zkoušel při seběhu. Za celých 10km jsme se nedokázali jeden druhému vzdálit a tak rozhodl spurt. Šel jsem do něj z výhodnější druhé pozice, ale neudržel jsem nervy na uzdě a nastoupil moc brzo. Stejně jako vloni jsem tak s Ospalým při MČR prohrál, tentokrát ale při naprosto vyrovnaném výkonu. Už se těším příští týden na SP do Koreje.

30.08.2012 MČR ve sprintu Lipno a MS týmů Stockholm


MČR Lipno – po OH závodě jsem zůstával ještě 6 dní v Londýně a trochu si užíval ostatních sportů, dobře zásobené jídelny a nějaké ty společenské akce taky proběhly. Obzvlášt když kolega ze Specialized týmu Jarda Kulhavý vyhrál zlato v MTB. Po návratu do ČR jsme si s trenérem sedli nad plán pro zbytek sezóny. Rozhodli jsme se pro 5 závodů a to: MČR ve sprintu Lipno, MS ve štafetách Švédsko (to bylo povinné dle reprezentační smlouvy), MČR na olympijských distancích Brno, SP Korea a finále MS Nový Zéland. Po příletu jsem tedy začal opět pořádně trénovat a všechny závody až do Nového Zélandu pojedu z normálního tréninku.

Před startem na Lipně jsem se cítil z tréninku dost unavený, ale věřil jsem si, že hůř než druhý neskončím. Plavání rozdělilo startovní pole dle předpokladů a vepředu nás zůstalo 6. Bohužel se mi v depu přetrhla gumička na tretře a lehce jsem ztratil. Ostatní kluci když to zjistili, tak šlápli do pedálů a já je stíhal celých 20km. Nakonec i díky větší skupině která mě dojela, jsme do 2.depa přijeli jen se ztrátou cca 10s. To mi stačilo k tomu, abych doběhl na 2.místě. Na Přemu Švarce nestačil ani nejrychlejší běh dne. Takže na jednu stranu lehké zklamání z výsledku, na druhou stranu příjemné zjištění, že i z plného tréninku mohu závodit v absolutní špičce ČR.

Screen Shot 2014-03-31 at 10.34.57 AM

MS týmů Švédsko – po Lipně jsem dál pokračoval v tréninku. Jen poslední 2 dny jsem lehce odpočal, abych byl týmu něco platný. Ve Švédsku mě přivítalo deštivé počasí a voda 16st. V sobotu mě čekal samostatný sprint, který nebyl až tak důležitý a osobně jsem ho bral spíš jako rozjetí na neděli. Týmový závod se jede ve formátu holka – kluk – holka – kluk a každý absolvuje cca 20min mini triatlon 0,3 – 6 – 2km. Za ČR na prvním úseku startovala Vendula Frintová. Moc radosti mi neudělala. Předávala mi na 16.místě s 5ti sekundovým mankem na nejbližšího závodníka přede mnou. Plavání a kolo jsem si tak z větší části odjel sám. Naštěstí technická a hlavn

ě mokrá trať cyklistika mi pomohla a tak jsem sjel cca 500m před cílem 3 člennou skupinu. O něco málo jsem tak vylepšil naši pozici a předával Radce Vodičkové. Tak pak následně na poslední úsek Přemkovi Švarcovi. Z 16.místa po prvním úseku Frintové jsme to vyválčili až na konečnou 11.příčku. Výsledek tedy průměrný, ale pro většinu týmu pěkný zážitek, kdy je to zase trochu něco jiného mít odpovědnost za tým a ne jet jen sám na sebe. Mimochodem tento závod byl pozorovací pro komisi MOV, která by měla potvrdit, zda triatlonové týmy  uvidíme na OH v Rio de Janeiro 2016.

14.08.2012 Olympijské hry Londýn


Věřím, že většina fanoušků triatlonu si olympiský závod v Hyde parku nenechala ujít stejně jako já:) Jen škoda, že atmosféra kterou tam vytvořili fanoušci (dle odhadů BBC 250tis až 1milion fanoušků) v televizi tak nevyzní. Samotný závod nebyl nijak rozdílný, jen nás stálo na startu 55 místo tradičních 65 lidí. Plavání v jezírku Serpentine se mi povedlo výborně a chytl jsem první skupinku cca 20 lidí. Když se náš náskok pohyboval celou dScreen Shot 2014-03-31 at 10.32.57 AMobu nad 1 minutou bylo jasné že tohle je zlatý vlak. Černou práci na kole odvedl především Stuart Hayes, který pracoval pro bratry Brownlee. Stačilo mi tak jen si hlídat pozici a doufat, že to poběží:) Bohužel týdenní výpadek v běhu byl poznat od prvních metrů (při tréninku jsem šlápl na včelu, dostal zánět do nohy, antibiotika a týden jsem si nezaběhal). Hned v prvním okruhu mi zatvrdly lýtka a běh se změnil v pochod do cíle. Konečné 30.místo je tak vzhledem k průběhu závodu zklamání a v Riu za 4 roky budu mít co napravovat. 
Zbytek pobytu v Londýně jsem si užíval jako správný sportovní fanoušek. Zašel jsem mrknout na plavání, vodní polo, atletiku. Zvlášť finále na 5000m a 2. zlatá medaile pro domácího Mo Faraha byl fakt zážitek. Takový aplaus neměl ani Bolt.
Po návratu mě čeká trochu tréninku, noha je potřeba rozběhat. 19.8. se potom ukážu při republice ve sprintu na Lipně a o týden později při MS týmů ve Švédsku.

25.07.2012 Zátopkův týden Praha – 5.000m


3 dny po závodě v Hamburgu nastal čas zase trochu trénovat. A nejlepší trénink je závod, takže místo abych se někde sám potácel, jsem nastoupil na 5km na dráze ve Stromovce. Navíc jedním z pořadatelů byl můj zaměstnavatel Centrum sportu MV. Trošku mi zkřížil pláný posunutý start z 17:50 na 19h, ale i tak se mi běželo pěkně. Nebýt téměř 50 lidí v mém rozběhu tak mohl být čas výrazně kvalitnější než 15:25. Velkou část závodu jsem odběhl díky tomu ve 2. dráze, přesto to na bezpečně vítězství mezi 178 startujícími stačilo.

23.07.2012 vysokohorské soustředění Livigno + MS Hamburg


Před OH jsem měl s trenérem naplánované měsíční soustředění v italském Livignu. Nadmořská výška 1800m, okolní kopce do 3000m, nádherný 25m bazén, 9km tunel po rovině pro kolo a běh, super počasí, to v

Screen Shot 2014-03-31 at 10.30.49 AM

še bylo základem ideální přípravy. Během toho měsíce se u mě vystřídalo docela hodně lidí, ale za všechny bych zmínil plavce Bohemky Martina Břendu a tým Mároše Horínka, kteří mi tréninky hodně zpestřili. Začátek byl zaměřený hlavně na objem a taky zvykání si na výšku, ke konci už jsme i nějakou tu bolavou intenzitu zařadili. Ještě např. v úterý před odjezdem jsem šel v Mořici kiláky na dráze. Mimochodem já jsem tam chodil kiláky za 3:05 a “nakoupení” atleti Bahrainu běhali za velmi podobný čas 1200ky :-)) Celkově to bylo za měsíc přes 130h práce. Kemp jsem zakončil tréninkovým startem na sprintu v Hamburgu. Znamenalo to sednout ve čtvrtek ráno do auta, odřídit 1100km a v 1

8h 

stihnout briefing v Německu. Závod to byl bez nějakého odpočinku, cestování 2 dny před startem taky nebylo nejideálnější, takže nějaký zázračný výsledek se nedal čekat. To se i potvrdilo 33.místem, ale s výkonem jsem na rozdíl od výsledku spokojený. Rozdíly byly minimální a výkonost slušná. Posledních 14 dní do Londýna už strávím v ČR a budu se snažit doladit formu do maxima. Londýnský start mužů je 7.8. v 11:30.

04.06.2012 Citytriathlon Bratislava


O víkendu se konal asi nejlépe dotovaný triatlon na územi “Československa”. S Anet jsme to pojali jako 4 denní akci, kdy ve čtvrtek ráno jsem měl nástup na live show ve Fun rádiu a v pátek na předzávodní tiskovku. Samotný závod se konal v neděli dopoledne a to na sprint tratích. Závod měl výbornou atmosféru, kterou dodalo i nabyté startovní pole. Plavalo se na Kuchajdě v centru Bratislavy, kolo se jelo na 4 okruzích taktéž v centru a běh byl z části nákupním centrem a z části kolem jezírka. Průběh byl takový klasický, kdy po plavání byla vepředu skupina 12 lidí, kteří to na sebe zkoušejí:) Jediný komu se podařilo v závěru trochu ujet byl Ukrajinec Korol. Vše podstatné tak přišlo až na běhu. V prvním okruhu se utvořila vedoucí šestice já, 2 Maďaři, Krňoš, Korol, Novák. Ve druhém okruhu jsem za to při průběhu nákupním centrem vzal a doufal, že soupeře rychle zlomím. Maďaři ale byli vytrvalí a bojovali až do cíle. Náskok se mi podařilo uhájit, ale zadarmo to určitě nebylo. Letošní první výhra je doma a teď je potřeba trochu potrénovat. OH už klepou na dveře:-D

15.05.2012 seriál MS San Diego



Svou první návštěvu za “velkou louži” jsem si představoval trochu jinak. Poprvé jsem místo hotelu zvolil “homestay” a musím říct, že to má něco do sebe. Bydlel jsem u amatérského triatlonisty Rogera asi 20min jízdy autem od centra závodu. Vše jak doma, ani jsem se necítil jak na závodech. Výhodou bylo, že mi ukázali zajímavost San Diega, bylo s kým pokecat a udělat si obrázek, jak běžní Amíci vlastně žijí. Ale už vím, že u důležitých závodů nemá cenu riskovat a šetřit. Občas je ten hotel prostě potřeba.
Samotný závod probíhal blízko místa, kde se v roce 1974 jel první triatlon na světě. Plavání v Mission bay bylo překvapivě bez neoprenu. Teplota vody měla 20,1st. Mě se první okruh povedl a pohyboval jsem se těsně za první 20kou. Ve druhém jsem ale inkasoval přesně mířený prsový kop do oka. Kromě ztráty pozice, jsem tam taky nechal kus zubu:) a přibyl mi lehký monokl. Nic to ale neznamenalo, protože na cyklistické části (technická rovina, 8x okruh 5km) se vše sjelo dohromady a na běh šlo tradičně skoro 60 lidí najednou. V depu si přede mnou ustlal jeden z Britů (viz. foto) a tak jsem šel do běhu kolem 35.místa. Hodně států měl San Screen Shot 2014-03-31 at 10.27.56 AM iego jako jeden z kvalifikačních závodů na OH a podle toho vypadalo jejich vyladění. Já jsem na běhu podal takový průměrný výkon bez jiskry. Výkon v Americe nebyl špatný, ale výsledné 38.místo žádný důvod k radosti nedává.
Zajímavostí je rozdíl ve vyrovnanosti při závodě žen a mužů. Zatímco u mužů znamená ztráta 2min zhruba 40.místo u žen ztráta 4min pohodlně stačí na top20. Příští závod je hned další víkend francouzská liga v Dunkerque, která bude z plného tréninku jako nácvik rychlosti.

01.05.2012 francouzská GP1 Les Sables



Start francouzské GP v Les Sables se opravdu moc nevydařil. Počasí nedovolilo start hlavního závodů a tak se jel jen týmový supersprint na tratích 0,4-10-3,4km. Plavecká část týmové soutěže se konala v jezeře, které mělo 13st. To bylo na hraně, ale dalo se to ještě přežít. Klasický sprint se měl konat v moři, které mělo 11st. Když se k tomu přidaly teplota vzduchu 10st, déšť a silný nárazový vítr, tak jsem poprvé zažil zrušený závod. K týmovému závodu ani nevím co bych napsal. Bylo to tak rychlé, že než jsem se rozkoukal, byl jsem v cíli. Asi největší ztrátu jsme nabrali na kole, kde dva členové týmu na mokru jeli snad poprvé a neustále jsme na ně čekali. Skončili jsme 13., což je docela bída a příští závod v Dunkerque máme co vylepšovat.

25.04.2012 ME Eilat Izrael – 13.místo

První letošní ostrý start mám za sebou. Cílem byla první desítka, což se mi o 3 místa nepovedlo. S 13. místem tak vládne poloviční spokojenost. Přísun bodů do OH kvalifikace byl dostatečný:)a Samotný záv

Screen Shot 2014-03-31 at 10.25.16 AM

od se odehrál za tropických teplot přes 30st a silného větru. Plavání jsem v moři bez neoprenu zvládl bezchybně a zařadil se tak do první cca 15 členné skupiny. Již zmiňovaný silný vítr a taky taktizování však znamenaly, že nás sjel druhý 

a na konci i třetí balík. Po výživném kole, kdy se v každém okruhu jel cca 800m kopec, tak vybíhalo na běh 35 lidí pohromadě. Na běhu se asi nejvíc projevilo, že to byl první letošní start. Nepodařilo se mi úplně chytnout rytmus a tak jsem top10 o kousek „nedal“. Na druhou stranu, posun v běhu byl opět zřetelný a doufám, že již další víkend se to projeví naplno při startu ve francouzské Gran Prix v Les Sables.

25.03.2012 Poslední tréninkový kemp Turecko

Soustředění na Lanzarote bylo z hlediska tréninku výborné. Co se týkalo podmínek pro cyklistiku a počasí, tak žádný velký zázrak. Jsem vděčný CSMV za podporu a zajištění soustředění, ale myslím, že osvědčená Gran Canaria bude do budoucna lepší.Screen Shot 2014-03-31 at 10.23.52 AMV ČR jsem strávil jen pár dní a znovu vyrazil za teplem. Tentokrát do Turecka. Díky Realiz sport týmu a jeho kouči Márošovi mám o dostatek sparingů postaráno. Jde o poslední kemp před ME a tak hlavní prioritou j

e intenzita a přechodové tréninky. Podmínky all inclusive jsou ideální, tak doufám, že ve výsledku na ME to půjde poznat:) Hotelový bazén má 28st, což je pro trénink až moc, moře o teplotě 18st to však hravě srovnává. Nejvíc toho tady odtrénuju s Karlem Zadákem (medailista z loňského ME v terénním triatlonu/Xterra). Hlavně na kole je Karel opravdu “zvíře” a nedá mi ani metr zadarmo. A to musím poznamenat, že nové kolo jezdí skoro samo (model Tarmac SL4 od Specialized). Přesto to bolí opravdu hodně:)
Pár fotek najdete ve fotogalerii.

23.02.2012 Nový materiál a opět odlet za teplem

Po 3 týdnech přípravy v ČR opět odlétám na Kanárské ostrovy. Jen tentokrát je to ostrov Lanzarote. Nyní už mě čekají trochu intenzivnější tréninky a také navyknutí na nový materiál. Od letoška budu sedlat kolo Specialized, konkrétně model Tarmac SL4. Momentálně asi nejde jezdit nic lepšího, což dokazují vítězství továrních jezdců v cyklistické ProTour od Alberta Contadora až po Romana Kreuzigera. Budu využívat i další materiál od této firmy jako je helma, tréninkové i závodní tretry, rukavice. Vše samozřejmě v nejvyšší specifikaci S-WORKS.

29.01.2011 Soustředění Gran Canaria

V tuto chvíli už mám za sebou 2 týdny tréninku na mém oblíbeném ostrově Gran Canaria. Stejně jako v loňském roce jsem ubytován v komplexu Vista Flor, který je pro sportovce ideální. Žádný zbytečný komfort není potřeba. Když trénujete kolem 35h týdně, tak kromě postele a jídlo vás nic moc jiného nezajímá. Počasí je tradičně 20-25st a fouká čerstvý vítr. Za uplynulých 14dní jsem ale ani jednou nemusel upravovat trénink kvůli počasí. Uplynulé 2 týdny zde byli i atleti ze Slovenska a tak jsem občas vyrazil na společný trénink. Mé sebevědomí a hlavně nohy dostaly opět za vyučenou:-) Nejsem sám komu se zde líbí, a tak mi např. část dnešní 6h porce na kole dělal “domestika” asi ten nejpovolanější na světě – mistr světa v časovce Fabian Cancellara:) 

1992-2002 jsem byl členem Plaveckého klubu Zlín. Jako plavec jsem začal ve 4. třídě základní školy a vydrželo mi to až na Vysokou. V roce 2002 jsem plaval své poslední Mistrovství ČR jako plavec (6.místo).

2002 jsem vyzkoušel svůj první triatlon. Bylo to někde u Ostravy a skončil jsem 6. Pamatuji si, že největším problémem bylo první depo a oblečení mokrého dresu. Tím jsem ztratil 30 vteřin náskoku, který jsem si vyplaval. Ale i tak se mi to zalíbilo a bylo rozhodnuto.

2003 můj první rok jako triatlonista a člen zlínského Titan clubu. 

2005 ME do 23 let v Sofii. Chvíli před ME mě srazila na kole nepozorná řidička, ale i tak jsem do Bulharska odjel. Z vody jsem šel jako 3., ale pak se výpadek projevil a já skočil 24. V té době mě trénoval Radek Cingálek, ale práve v Sofii, jsem poznal svého současného kouče Mároše. Na konci sezóny jsem zkusil i první SP v Hamburgu.

2006 první mezinárodní podium při asijském poháru v Seoraku 2.místo

Jsem startoval na svém prvním elitním ME v Dánsku. V jednotlivcích jsem byl 33. a ve štafetě jsme jen velkou chybou jednoho člena přišli nejspíš o medaili. 

Byl nejspíš zlomový rok. Dokázal jsem být 3x v top 10 Světového poháru. V korejském Tongyeongu jsem skočil 4. jen díky 15s penalizaci. Přidal jsem ještě 2.místo v Izraeli při Premium evropském poháru a tím, jsem položil základ účasti na OH v Londýně.

OH v Londýně. Můj zatím největší úspěch. I přes smůlu v podobě antibiotik 2 týdny před startem a 30.místo, vzpomínám na Londýn velmi rád. Úžasný zážitek.

Sezóna plná změn. Místo Jardy Formánka mě začal koučovat Maroš Horinek. Po vítězství v hned v prvním startu na Citytriathlonu Bratislava přišla studená sprcha – únavová zlomenina zánártní kůstky. Přišel jsem tak o většinu sezóny, ale vše jsem si vynahradil na jejím konci. Vítězství na Mistrovství ČR, celkové vítězství v českém poháru a hlavně titul Mistra Evropy v terenním triatlonu z rakouského Wolfgangsee .

Partneři

inov8
specialized
suunto
viva