15.05.2012 seriál MS San Diego
Svou první návštěvu za "velkou louži" jsem si představoval trochu jinak. Poprvé jsem místo hotelu zvolil "homestay" a musím říct, že to má něco do sebe. Bydlel jsem u amatérského triatlonisty Rogera asi 20min jízdy autem od centra závodu. Vše jak doma, ani jsem se necítil jak na závodech. Výhodou bylo, že mi ukázali zajímavost San Diega, bylo s kým pokecat a udělat si obrázek, jak běžní Amíci vlastně žijí. Ale už vím, že u důležitých závodů nemá cenu riskovat a šetřit. Občas je ten hotel prostě potřeba.
Samotný závod probíhal blízko místa, kde se v roce 1974 jel první triatlon na světě. Plavání v Mission bay bylo překvapivě bez neoprenu. Teplota vody měla 20,1st. Mě se první okruh povedl a pohyboval jsem se těsně za první 20kou. Ve druhém jsem ale inkasoval přesně mířený prsový kop do oka. Kromě ztráty pozice, jsem tam taky nechal kus zubu:) a přibyl mi lehký monokl. Nic to ale neznamenalo, protože na cyklistické části (technická rovina, 8x okruh 5km) se vše sjelo dohromady a na běh šlo tradičně skoro 60 lidí najednou. V depu si přede mnou ustlal jeden z Britů (viz. foto) a tak jsem šel do běhu kolem 35.místa. Hodně států měl San Diego jako jeden z kvalifikačních závodů na OH a podle toho vypadalo jejich vyladění. Já jsem na běhu podal takový průměrný výkon bez jiskry. Výkon v Americe nebyl špatný, ale výsledné 38.místo žádný důvod k radosti nedává.
Zajímavostí je rozdíl ve vyrovnanosti při závodě žen a mužů. Zatímco u mužů znamená ztráta 2min zhruba 40.místo u žen ztráta 4min pohodlně stačí na top20. Příští závod je hned další víkend francouzská liga v Dunkerque, která bude z plného tréninku jako nácvik rychlosti.
01.05.2012 francouzská GP1 Les Sables
Start francouzské GP v Les Sables se opravdu moc nevydařil. Počasí nedovolilo start hlavního závodů a tak se jel jen týmový supersprint na tratích 0,4-10-3,4km. Plavecká část týmové soutěže se konala v jezeře, které mělo 13st. To bylo na hraně, ale dalo se to ještě přežít. Klasický sprint se měl konat v moři, které mělo 11st. Když se k tomu přidaly teplota vzduchu 10st, déšť a silný nárazový vítr, tak jsem poprvé zažil zrušený závod. K týmovému závodu ani nevím co bych napsal. Bylo to tak rychlé, že než jsem se rozkoukal, byl jsem v cíli. Asi největší ztrátu jsme nabrali na kole, kde dva členové týmu na mokru jeli snad poprvé a neustále jsme na ně čekali. Skončili jsme 13., což je docela bída a příští závod v Dunkerque máme co vylepšovat.
25.04.2012 ME Eilat Izrael - 13.místo
První letošní ostrý start mám za sebou. Cílem byla první desítka, což se mi o 3 místa nepovedlo. S 13. místem tak vládne poloviční spokojenost. Přísun bodů do OH kvalifikace byl dostatečný:)a Samotný závod se odehrál za tropických teplot přes 30st a silného větru. Plavání jsem v moři bez neoprenu zvládl bezchybně a zařadil se tak do první cca 15 členné skupiny. Již zmiňovaný silný vítr a taky taktizování však znamenaly, že nás sjel druhý a na konci i třetí balík. Po výživném kole, kdy se v každém okruhu jel cca 800m kopec, tak vybíhalo na běh 35 lidí pohromadě. Na běhu se asi nejvíc projevilo, že to byl první letošní start. Nepodařilo se mi úplně chytnout rytmus a tak jsem top10 o kousek „nedal“. Na druhou stranu, posun v běhu byl opět zřetelný a doufám, že již další víkend se to projeví naplno při startu ve francouzské Gran Prix v Les Sables.
photo by Judith Saizar
25.03.2012 Poslední tréninkový kemp Turecko
Soustředění na Lanzarote bylo z hlediska tréninku výborné. Co se týkalo podmínek pro cyklistiku a počasí, tak žádný velký zázrak. Jsem vděčný CSMV za podporu a zajištění soustředění, ale myslím, že osvědčená Gran Canaria bude do budoucna lepší.
V ČR jsem strávil jen pár dní a znovu vyrazil za teplem. Tentokrát do Turecka. Díky Realiz sport týmu a jeho kouči Márošovi mám o dostatek sparingů postaráno. Jde o poslední kemp před ME a tak hlavní prioritou je intenzita a přechodové tréninky. Podmínky all inclusive jsou ideální, tak doufám, že ve výsledku na ME to půjde poznat:) Hotelový bazén má 28st, což je pro trénink až moc, moře o teplotě 18st to však hravě srovnává. Nejvíc toho tady odtrénuju s Karlem Zadákem (medailista z loňského ME v terénním triatlonu/Xterra). Hlavně na kole je Karel opravdu "zvíře" a nedá mi ani metr zadarmo. A to musím poznamenat, že nové kolo jezdí skoro samo (model Tarmac SL4 od Specialized). Přesto to bolí opravdu hodně:)
Pár fotek najdete ve fotogalerii.
23.02.2012 Nový materiál a opět odlet za teplem
Po 3 týdnech přípravy v ČR opět odlétám na Kanárské ostrovy. Jen tentokrát je to ostrov Lanzarote. Nyní už mě čekají trochu intenzivnější tréninky a také navyknutí na nový materiál. Od letoška budu sedlat kolo Specialized, konkrétně model Tarmac SL4. Momentálně asi nejde jezdit nic lepšího, což dokazují vítězství továrních jezdců v cyklistické ProTour od Alberta Contadora až po Romana Kreuzigera. Budu využívat i další materiál od této firmy jako je helma, tréninkové i závodní tretry, rukavice. Vše samozřejmě v nejvyšší specifikaci S-WORKS.
29.01.2011 Soustředění Gran Canaria
V tuto chvíli už mám za sebou 2 týdny tréninku na mém oblíbeném ostrově Gran Canaria. Stejně jako v loňském roce jsem ubytován v komplexu Vista Flor, který je pro sportovce ideální. Žádný zbytečný komfort není potřeba. Když trénujete kolem 35h týdně, tak kromě postele a jídlo vás nic moc jiného nezajímá. Počasí je tradičně 20-25st a fouká čerstvý vítr. Za uplynulých 14dní jsem ale ani jednou nemusel upravovat trénink kvůli počasí. Uplynulé 2 týdny zde byli i atleti ze Slovenska a tak jsem občas vyrazil na společný trénink. Mé sebevědomí a hlavně nohy dostaly opět za vyučenou:-) Nejsem sám komu se zde líbí, a tak mi např. část dnešní 6h porce na kole dělal "domestika" asi ten nejpovolanější na světě - mistr světa v časovce Fabian Cancellara:)
25.12.2011 Livigno
Po 6 týdnech přípravy v ČR, mimochodem hodně bolavé, odjíždím na první vysokohorské soustředění do Italského Livigna. Domácí příprava se vydařila a testy ukázaly slušný pokrok. I když to po 3 týdenním volnu bolelo občas víc, než by se mi líbilo, tak odjíždím lehce nachlazeRád jsem aspoň trochu pomohl motivovat začínající triatlonisty na Slovensku. Třeba se v Realiz týmu zrodí nějaký nový Gomez či Brownlee:)
10.11.2011 Rozhovor pro magazín Etriatlon
Rozhovor pro Etriatlon si můžete přečíst zde: http://www.etriatlon.cz/rozhovory_profily/29439_jasny_cil_olympiada_v_londyne.html
25.10.2011 Podpora začínajícím triatlonistům Realiz sport týmu
Rád jsem aspoň trochu pomohl motivovat začínající triatlonisty na Slovensku. Třeba se v Realiz týmu zrodí nějaký nový Gomez či Brownlee:)
Odkaz na článek zde: http://www.realizsportteam.sk/?article=2225
21.10.2011 K&BROS hodinky
Mým novým partnerem se stala světoznámá hodinářská firma K&BROS. Zástupce pro ČR - Zdeněk Tržil k nám dováží celé porfolio této firmy s 50 letou tradicí v oboru. Já jsem si vybral model Le Meccaniche 9442-4, který mě učaroval designem a hlavně zpracováním. Případní zájemci se mohou vše v klidu prohlédnout na stránkách www.hodinky-kebros.cz
15.10.2011 Světový pohár Korea - 9.místo
Asijskou misi jsem zakončil 9.místem na SP Tongyeong. Během 5ti týdnů jsem měl starty v Pekingu (Čína), v Yokohamě (Jap) a Tongyeong (Kor). Mezitím jsem stihl být týden na horách v Ramsau, vyhrát 10km Valachiarun ve Vsetíně a být 3. na mistrovství týmů ve Francii. Hodně našláplé září a říjen.
Necelé 3h před muži startovaly ženy. Teplota moře 19st a neoprény. O 2h později nám řekli 22st a bez neoprénu. Aby se moře ohřálo o 3st to jsem ještě neviděl. Pro mě se závod vyvíjel od začátku skvěle. Plavání jsem si pohlídal okolo 10. pozice a na kole se tak usadil v první zhruba 20ti členné skupině. Poměrně kopcovitá trať kola ale víc seděla pronásledovatelům, kteří nás sjeli 8km před cílem. To mi moc nevyhovovalo, a tak jsem hned v dalším kopci nastoupil. Postupně se přidali další 4 závodníci a do depa jsme přijeli s 15s náskoku. Poprvé jsem na okruhu SP vybíhal jako první do závěrečné disciplíny. Tu jsem zvládl dobře prvních 2,5km a posledních 2,5km. Mezitím jsem měl "hluché místo", kdy jsem neuvisel skupinu závodníků, kteří mě doběhli zezadu a pak se za nima sám trápil na větru. I přesto jsem s výsledkem spokojen. V žebříčku pro OH jsem postoupil o 11 míst na momentálně 25.místo. Byl to hodně náročný závěr sezóny, který pro mě s největší pravdepodobností bude znamenat cestu na OH 2012:)
A teď............3 týdny volna, huráááááá!
Odkaz na krátké video ze závodu: http://www.triathlon.org/news/article/dmitry_polyansky_victorious_at_tongyeong_world_cup/
8.10.2011 Mistrovství Francie týmů - 3.místo
Francouzskou TT sezónu uzavírá tradičně mistrovství týmů. Startuje vždy 5 lidí z jednoho týmu dohromady, interval mezi týmy 2 minuty. Dokončit musí minimálně 3 lidi. Pro můj tým to letos byla hodně prestižní záležitost, protože závod pořádal doma v Parthenay. Závodí se na klasických sprint tratích 0,75-20-5km.
Od startu to náš tým pořádně nakopl. Voda měla 15,2 stupňů, takže nám ani nic jiného nezbývalo:) Prvního člena jsme ztratili hned ve vodě, neudržel se nás Boris (FRA). Trasa kola byla nahoru/dolů a i ve 4 lidech jsme se snažili jet pravidelně. I tak jsme v kopci ztratili dalšího člena Akose (HUN). Tento moment byl klíčový pro lepší umístění. Rozhodli jsme se počkat a dojet to ve čtyřech. To jsme bohužel netušili, že Akos je "mrtvý" a o běh se ani nepokusí. Z 2.depa jsme tak vyběhli ve třech a bylo jasné, že odpadnout už nikdo nemůže. Trochu problémy měl Stijn (BEL), který odvedl super práci na kole, a tak jsme ho občas se Simonem (BEL) popotlačili. Nejrychlejší běh dne nás vynesl na 3. místo. V týmu tak panovala velká spokojenost a já se pěkně rozzávodil na příští týden na SP v Koreji.
22.8.2011 Xterra tří zemí
Tréninkový blok jsem si zpestřil závodem v teréním triatlonu. Byla to má první xterra v životě. Závod startoval v Horní Plané u Lipna. Plavalo se 700m na druhou stranu jezera, kde jsem osedlal horské kolo a vyrazil na 40km terénem směr Německo. Věděl jsem, že na největší soupeře můžu ve vodě získat tak 2-3min maximálně. To jsem mi mělo vystačit na 15-20km kola. Obzvlášť sjezdy jsem jel hodně opatrně, přeci jen má technika jízdy není nic moc a zranit se uprostřed sezóny by nebylo fajn. K mému překvapení mě stíhači dojeli až na 25.km. Věřil jsem si, že do 2 minut to dokážu seběhnout a tak jsem zbytek kola bojoval, aby to nebylo před závěrečným během víc. Stále jsem jel podle tepové frekvence a ve 2. depu mi hlásili 1min ztráty na Pavla Jindru. Běh se odehrával v Rakousku a rovina tam nebyla snad ani jedna. Začínálo se 2km seběhem (spíše takovým volným pádem) a zbytek do cíle byl zase do kopce. Běh měl 7km a já doběhl průběžného lídra na 3.km a hned šel přes něj. V cíli z toho byl komfortní náskok 1min a mé první vítězství na xterra triatlonu při prvním startu:) Jen pro zajímavost, čas byl lehce přes 2hod4min a průměrná tepová frekvence 166 tepů za minutu.
15.8.2011 SP Tiszaujvaros 15.místo
Jediný světový pohár v Evropě pro letošní rok. Tento závod patří mezi mé oblíbené a loni jsem skončil 7., takže bylo co obhajovat. Po defektu minulý týden v Londýně, jsem jen doufal, že si stihnu odpočinout.
Plavání žádná sláva a z vody jsem šel někde v polovině startovního pole. Kolo je v Maďarsku absolutní rovina. Hned po plavání se podařilo odjet 7 lidem, kteří to vydrželi až do běhu. Já jsem si bez větších problému dojel hlavní skupinu a to samé dokázali ještě lidé za mnou. Takže ve výsledku jelo vepředu 7 lidí, kteří výborně spolupracovali a za nimi cca 60 lidí, kteří si jen nastupovali nebo šetřili síly na běh. Uprchlíci tak přijeli s téměř 2 minutama, což bylo neprůstřelné. Úvod běhu byl dle předpokladu hodně rychlý. Na kole se moc nejelo a tak, se vyrazilo hodně svižně. První běžecký okruh (2,5km) se mi moc dobře nešel a spíš jsem se propadal. Na začátku 2. okruhu mi hlásili 30.místo a já se do toho opřel. Tušil jsem, že dost lidí přepálilo a i horké počasí mi svědčilo. Postupně jsem se tak propracovával až na konečnou 15. pozici.
Před závodem jsem si dal za cíl top10. To jsem nesplnil, ale na konec docela spokojenost. OH je už za dveřmi a závody podle toho vypadají. Nikdo nevyčkává doma a všichni jezdí všechno. Mě výsledek z Maďarska posunul v OH kvalifikaci na 28.místo a udržuji si tak bezpečně postupový slot.
Další závod bude francouzská liga za 14 dní a pak v září asijský dvojblok finále MS v Pekingu a první díl MS pro rok 2012 v Yokohamě.
7.8.2011 WCS London
Předposlední závod série MS a zároveň generálka na definitivních tratích OH 2012. Po Londýnském závodě následuje už jen finále MS v Pekingu.
Po posledním závodě v Hamburgu jsem byl v dobré náladě a věřil, že potvrdím výkonnost i v Londýně. Většina závodu se odehrává v HydeParku, jen část cyklistiky je vedená mimo. Tentokrát se mi plavání moc nepovedlo. Vybral jsem si pravou stranu a ta byla evidentně pomalejší. Já se ve vodě taky 2x necítil. Při plavání bez neoprénu to znamenalo ztrátu 40s na prvního. Na kole jsem se cítil hodně silný a během 10km se naše cca 10 členná skupinka dotáhla na čelo. Cyklistická část je v Londýně vesměs rovina a technicky nenáročná. To trochu změnil déšť, který kropil pouze spodní část trati a tu druhou nechával suchou. To mělo za následek pár pádů a nějaké ty defekty. Já si to snažil hlídat vepředu až do konce 5. okruhu. Nějak mi začalo plavat přední kolo a já věděl, že je zle. Tmel Tufo něco málo zachránil (cca 2 atmosféry) a já se rozhodl nezastavovat ve wheelstopu a zkusit to dojet. Okamžitě jsem se propadl na konec balíku a následoval „boj o přežití“. Poslední 2 kola už byla trať mokrá celá a já nevěděl, z čeho mám větší tepovku, jestli z námahy, kdy jsem v balíku občas sotva visel nebo ze strachu, že v zatáčce vysvleču galusku. Do druhého depa jsem tak přijel asi na 55. místě na konci cca 50 členného balíku. Čtveřice A.Brownlee, Brukhankov, Raňa, Elvery si dokázali vypracovat 80 vteřin náskoku. Začátek běhu jsem zkusil, co to dá a pocitově to nebylo špatné. V tu chvíli jsem ještě věřil, že bych mohl zopakovat výsledek z Hamburgu. Ale od nějakého 2. kilometru jsem začal tušit, že to nepůjde. Konec cyklistiky mi vzal víc sil, než jsem si připouštěl a já postupně vycouval až na konečné 47. místo.
S výsledkem rozhodně spokojený nejsem, ale výkon zas tak špatný nebyl. Doufám, že jsem si zase na chvíli vybral smůlu (cestou na hotel jsem měl pro změnu defekt zádního kola:( a svěťák v neděli v Maďarsku bude úspěšnější. Jsem rád, že jsem si prohlídl tratě pro příští rok a vím, o co bojuji!
27.7.2011 Velká cena Zlína s Dejvem:)
Ve středu jsem měl na tréninku neobvyklého sparinga. Většinou ve Zlíně trénuji spolu s profíky jako Petr Vabroušek nebo Zdeňa Orner. Tentokrát to byla velká změna. Při bowlingu slovo dalo slovo a celou středu se mnou absolvoval vášnivý hráč pokeru Dejv Holinek:-) Po pravdě, v pátek večer jsem tomu moc nevěřil, ale když jsem Dejva nabíral ve středu v 6h ráno do auta směr plavecký bazén, bylo jasno.
Den jsme začali 90min plaveckým tréninkem, kde já měl pár sprintů a součet 5km. Parťák zvládl 2,1km a z toho přesně 2km prsama! 7:45 jsme opustili bazén a již v 8h jsme byli nastoupeni na snídani u Lenky v Coffee&Co. Počasí nevypadalo příliš nadějně a nás čekalo skoro 2,5h na kole. Start jsme kvůli dešti posunuli na 10:30 a objeli pěkný okruh směrem na Slušovice a Trnavu. Dejv to až na "Popradnou" zvládl bez zaváhání a zasloužil si tak oběd u Jirky Daňka:-DD Ještě jsem mu stihl udělit radu ať raději nezkouší spát před během. Dejv si to vzal k srdci a 16:30 jsme se sešli na tartanové dráze. Mě čekalo 3x3km v tempu 3:10/km a sparing měl zvládnout 10km jakkoliv:-))) Při téhle fázi jsem se trápil já rozhodně víc. To bysme měli můj klasický tréninkový den. Ale když Dejv zvládl můj den, já "musel" dát mač v badmintonu. Naštěstí s k nám přidali Mira s Pavlosem a 4hra byla o trochu milosrdnější. Tož tak, já druhý den ráno opět skočil do bazénu a Dejv si šel "vyložit" nohy do práce:-))) Příjemné oživení tréninku (díky) nebylo doufám poslední a těším se, že se opět někdo přidá (šanci má každý, stačí se jen ozvat...).
Další závod mě čeká 7.8. v Londýně. Poslení díl série WCS před grand finále v Pekingu. Jedu hlavně omrknout OH tratě pro příští rok a samozřejmě urvat pár bodíku do kvalifikace.
16.7.2011 WCS Hamburg
4. díl seriálu MS hostilo Německo. Po Sydney (nedokončil), Madridu (49.) a Kitzbühelu (nestartoval) jsem konečně chtěl předvést solidní výsledek i v této sérii. Hamburg je divácky nejsledovanějším závodem, kdy kolem trati fandí až 300 000 diváků!
Plavání na 2 okruzích (1000 a 500m) bylo v neoprenech a tradičně zpestřené 2x podplaváním cca 50m širokého mostu. Zaplaval jsem asi nejlíp v letošní sezóně. Bez problému jsem chytl první zhruba 15ti členný balík. I na kole se mi jelo celkem dobře. Ve 3. z 8mi okruhů nás dojelo hlavní pole čítající asi 40 hlav, které vedl 2násobný vítěz havajského Ironmana Chris McCormack. Jelo se hodně aktivně a já se snažil držet co nejvíc vepředu. Na poměrně úzké a technické trati v centru města jsem se trochu bál možného pádu. Co já vím tak nakonec žádný pád, jen pár defektů a celý balík přijel pohromadě do 2.depa. Vyběhl jsem proti ME v Pontevedře skvěle a i přesto, že jsem necítil takovou běžeckou formu jako před 3mi týdny právě na ME, jsem se celý závod pohyboval do 25. místa. Vystupňovaným závěrem jsem se dostal na konečné 20. místo, což je shodou okolností stejné umístění jako vloni v Hamburgu a zároveň mé dosavadní maximum na MS.
Po sérii závodů ME, MČR, francouzská liga a MS během 3 týdnů, mě teď čeká tréninkový blok a na začátku srpna další díl seriálu MS v Londýně. To bude zároveň test pro příští rok na olympijské trati:)
6.7.2011 MČR Jihlava
V trochu zvláštním termínu v úterý 5.7. se konalo v Jihlavě Mistrovství republiky na olympijských tratích. Po výkonu z ME jsem věřil, že zaútočím na zlatou. Po příletu ze Španělska jsem se sice cítil unavený déle než bývá obvyklé, ale den před závodem se zdálo už vše v normálu.
Plavání v 17st vodě proběhlo v neoprénech a z pohledu favoritů nic zvláštního nepřineslo. Utvořilo se skupinka 7 lidí, kde jsem byl já, Filip Ospalý, Martin Krňávek, Přemysl Švarc a ještě 3 mladí závodníci. Franta Kubínek měl smůlu, kdy hned v prvním kopci přetrhl řetěz. Zbytek skupiny tak nějak spolupracoval - někdo víc někdo míň - a zbytek startovního pole se nám nepřibližoval. Cyklistika byla rovinatá a větrná. To byl důvod proč nikdo ani nezkoušel sám odjet. Až v závěru se na cca 20s vzdálil Kočar. Zbytek dojel pohromadě a vše musel rozhodnout až běh. Já už na kole trochu cítil, že nohy zdaleka nejsou v takovém stavu ja při ME. Přeci jen se ten závod projevil víc než jsem čekal. Na běh jsem vyrazil s Ospalým a hned se vzdálil zbytku skupiny. Běžely se 3 okruhy, kdy vždy zhruba 1km byl po lesní cestě a zbytek asfalt. První kilometr jsem běžel za Filipem a říkal si, že to není zas tak špatné. Z omylu mě vyvedl právě úsek v lese po měkkém, kde to bylo trošku silovější. Tám jsem pocítil svůj hendikep z minulého týdne a rázem jsem měl 50m ztrátu. Ta vydržel stejná opět celý okruh, než se naběhlo do lesa. Tam jsem se dostal na cca 30s ztráty a věděl, že závodník s Filipovýma zkušenostma už si to pohlídá. I trenér Jarda Formánek usoudil, že nemá smysl to dál hnát a dal pokyn "hlídat se druhé místo". Třetí okruh jsem klusal a konečný účet tak byla minuta ztráty na Ospalého.
Do Jihlavy jsem jel zvítězit. Bohužel výhoda jednoho volného týdne navíc, se ukázala jako dost podstatná a skončil jsem až 2. Náladu si zkusím vylepšit příští týden na závodě MS v Hamburgu, odkud je zatím mé nejlepší umístění v sérii.
28.6.2011 ME Pontevedra
Po neúspěch v Madridu, jsem o víkendu přijel na závod pořádně nažhaven. Během 3 týdnů dva velké závody ve Španělsku, a ten druhý navíc v rodišti hvězdy současného triatlonu Javiera Gomeze. Po Madridu jsem trošku potrénoval na Slovensku s Palem Šimkem a docela jsem cítil formu. Závod mužů startoval v 19h večer a teplota byla stále vysoko na 30kou.
Plavání v řece bez neoprenů startovní pole pořádně natáhlo. Já vyplaval ve druhém balíku po velmi slušném výkonu. Dlouhý přeběh do depa jsem zvládl ve 2. nejrychlejším čase 1:03min. Na kole jsem jeli "podlahu" a první balík chytli již po 10km. Bohužel jsem jak v prvním tak ve druhém okruhu trefil díru a začly problémy se řidítky. Každý následující okruh to bylo horší a horší až od 6. okruhu už nezbývalo než držet řidítka jen u představce. Nechápu to, ale během 30km se mi úplně povolil představec. Naštěstí se mi jelo hodně dobře, takže mi ani nevadilo jezdit 10m za balíkem a tzv. "za svoje". Díky defektu Alistaira Brownleeho tempo hodně opadlo a do 2. depa přijelo 54 lidí pohromadě. Já byl rád, že jsem vůbec dojel a z depa vybíhal 54. :( Naštěstí mé tušení bylo správné a forma opravdu přišla. Každý ze 4 běžeckých okruhů jsem se posouval vpřed. Nahrávalo mi velké horko a poměrně náročný okruh (zvlněný a technický v centru města). Takže v závěrečném okruhu jsem se dostal až na 14.místo (9. nejrychlejší běh). Jen mě mrzí, že při normální průběhu depa jsem mohl skončit v top10. Poslední běžecký okruh jsem měl dokonce 3. čas.
Opět jsem tak posunul své maximum na ME. Druhý den nás ještě čekaly smíšené štafety (dívka, muž, dívka, muž), ale díky zdravotn&ia