20.05.2013 ČP Citytriathlon Bratislava
První letošní triatlon a obhajoba vítězství. Opět velmi prestižní podnik jak zabezpečením, místem pořádání tak i konkurencí. Sobotní semifinále jsem si kromě svižného plavání pohlídal a těšil se na nedělní finále. Do toho postoupilo nejlepších 70 závodníků.
Oproti předpokladům se po plavání ve předu utvořila skupinka více než 15 závodníků a vše se mělo rozhodnout na běhu. Při plavání ani kole jsem neměl žádný problém. Snažil jsem se jezdit v popředí a tak mě minul i pád v závěru cyklistiky. První kolo běhu jsem vyčkával a spíš si testoval soupeře. Zůstali jsem 3 a rychle seběhli i zélanďana, který ujel na kole. Na začátku posledního kola jsem zkusil krátký nástup v mírném seběhu, ale ten nic neřešil. Soupeři si to pohlídali. Druhý nástup jsem si zkusil v technické části. Zhruba minutové zrychlení mě stálo hodně sil, ale nastěstí se zlomil Australan Evans a zůstali jsme 2 s Přemkem Švarcem. Finální nástup jsem si schoval cca 800m do cíle a konečně jsem se osamostatnil a náskok navyšoval až do cíle. Jsem rád, že zimní příprava šla správným směrem a začal jsem vítězstvím. Hodně mi také pomohly mé zbraně: neoprén ZEROD, kole Specialized VENGE a botky INOV8 f-lite 195.
Dalším závodem bude za 14dní WTS v Madridu.
14.05.2013 Svalové vyšetření v MolFit
29.04.2013 Valachy duatlon Velké Karlovice
V rámci tréninku jsem dal první závod série Valachy Tour. Závod se konal téměř za barákem v nádhérné přírodě Velkých Karlovic. První běh 3km moc nerozhodl. Největší část závodu bylo 15km na MTB. Téměř horská etapa s výjezdem na Třeštík mi sedla. Karbonový Stumpjumper jel "skoro" sám a nebýt neznalosti trati, uvisel bych i pozdějšího vítěze. Svaťa Janečka výborně využil znalosti trati (aspoň že vyhrál místní borec:) a hlavně ve sjezdu najel vítězný náskok. Já zajel nejspíš životní bikovou jízdu a dojel kolo na druhém místě. Nesjel mě např. ani mistr světa z xterry na Havaji Jirka Klíma. Závěrečný 1,5km běh už nic neřešil a pořádí zůstalo. Už se těším na další závod série Valachyman (triatlon). Toho se zúčastní i Lukáš Bauer a tak budu mít šanci oplatit mu porážku z Jizerské 50ky :-DD
21.04.2013 ME v duatlonu Horst
Dost lidí se mě ptalo proč místo WTS v San Diegu jedu na duatlon do Holandska. Odpověď byla jednoduchá. Na začátku sezóny se mi nechtělo tak daleko cestovat a taky jsem chtěl prostě zkusit bezhákový závod. Ještě jsem nešel v tréninku do velké intenzity a tak mi závod ideálně zapadal do přípravy. Jak už jsem naznačil, závod byl bezhákový v objemech 15-60-8km. Nebudu Vás natahovat, závod mi absolutně nevyšel. První chybička se vloudila při studování propozic. Z plánu trati jsem usoudil, že časovkářská koza je zbytečná, že na tak technickou trať bude stačit můj Venge s dlouhou hrazdou. Byl jsem jediný v elitě kdo jel na normální silničce:) Druhá věc bylo počasí. 4st na startu opravdu nejsou pro mě to pravé ořechové. První běh jsem rozběhl svižně, ale s rezervou. Když jsem viděl ostatní jak to ženou, tak jsem byl přesvědčen, že na kole to v klidu dojedu. Po běhu jsem tak měl 3min zářez na prvního, což jsem věřil, že v pohodě dojedu. Bohužel rozhodčí přistoupili k hlídání háku hodně benevolentně a já jen smutně koukal, jak mi 2 velké skupinky ujíždějí. 40km jsem bojoval, ale pak jsem v hlavě závod ukončil. Už jsem neměl morál na to, bojovat o 20.místo. Závod jsem dokončil na 25.místě hodně zklamaný a rozhodnutý "duatlon na této úrovni nikdy více". Po pár dnech se mi to samozřejmě rozleželo a nějakou šanci ještě duatlon dostane, ale určitě hákový.
08.04.2013 MČR Aquatlon Praha
I když počasí na to nevypadá, tak pomalu nastupuje letní sezóna. Symbolickým zakončením te zimní bylo v sobotu MČR v aquatlon v Praze. Plavalo se 800m na bazénu v Podolí. Běh byl 5km na stadionu na Děkance. Do závodu jsem šel z plného tréninku a žádnou hitparádu jsem nečekal. Přesto jsem věřil, že i průměrný výkon bude stačit na bednu. Plavání ve vnitřním 50m bazénu na Podolí upřímně nemám rád. Za celou svou kariéru jsem ta nezaplaval dobrý závod. Aquatlon nebyl vyjímkou a čas 9:27 je spíše tréninkový. Na běh jsem tak vybíhal jako 5. a přede mnou byli hlavně plavci. Rozhodl jsem se, že nebudu taktizovat. Poběžím svoje tempo a uvidím co ostatní. Během prvního kilometru jsem šel do čela a bez problémů to udržel až do cíle. Vítězstvím jsem tak ukončil zimní přípravu a za 14 dní naskočím do té letní hned při ME v duatlonu v Nizozemí.
.jpg)
odkaz na článek a výsledky: http://www.etriatlon.cz/aquatlon/32756_mistry_republiky_v_aquatlonu_se_v_praze.html
25.03.2013 Jarní soutředění Gran Canaria
Letos jsem před sezónou absolvoval pouze jedno soustředění. 3 týdny na oblíbené Gran Canarii. První týden jsme byli ještě v omezené sestavě CSMV a Anet, ale na zbytek přijela juniorská a část K23 repre, fyzioterapeut Petr Soukup a "šéfová" Lenka Kovářová. Pobyt byl až nenechavou uklizečku hodně povedený a nezbývá jen doufat, že v sezóně to pujde poznat.
18.02.2013 Evropský pohár v zimním triatlonu Vimperk
Po podařeném plaveckém závodě mě na 3 dny vyřadil z tréninku kašlík:( Ne že bych do Vimperka jel s nějakýma ambicema, ale takhle to bylo vyloženě o tom, závod objet. Specialized mi připravil to top co šlo - S-works Epic. Lyže mi připravil Ivoš Grabmüller a botky Inov8 Trailroc 255. Ve výbavě tedy mezery rozhodně nebyly. První běh jsem odběhl stupňovaně. Přece jen terén byl docela náročný a hlavní cíl bylo přežít ve zdraví. Ruští závodníci šli úplně jinou ligu a já doběhl 5. a už se jen propadal. Radši nechci přemýšlet, jak by můj cyklistický výkon vypadal na obyčejném kole, protože i takhle jsem se tam zmítal jak hadr na holi:) Závěrečné běžky už byly sranda. První 2km jsem tam tak ťapkal (nečekal jsem tak náročný přechod z biku na lyže), pak jsem vyzouval botu (špatně připevněný čip) a pak už se jen těšil do cíle. Sice to z popisu tak nemusí vypadat, ale já si závod opravdu užil a příští rok do toho jdu znovu. 7. místo v MČR a 13. v evropském poháru není zas tak špatné.
další fotky najdete v galerii:)
10.02.2013 MČR master v dálkovém plavání
Můj plavecký sparing Martin Břenda mě přemluvil na 3km masters ve Vysokém Mýtě (povolen start plavcům starším 25let). Moc se mi do toho nechtělo, ale nakonec jsem byl příjemně překvapený. Podařilo se mi vyhrát, ale hlavně snad poprvé porazit Martina. Čas 35:35 je na únor super a hlavně rozložení 17:58 + 17:37 bylo přímo ideální. Třešničkou je, že jsem se ujal vedení českého poháru v dálkovém plavání:-))
26.01.2013 krajské kolo plavecké ligy
Po dlouhé době jsem startoval na plaveckých závodech. Kraulová stovka byla hodně velká bída. Sice jsem to stihl pod minutu, ale s odřenýma ušima 59,7. 1500K mi udělal větší radost. 17:19 jsem v lednu už hodně dlouho nezaplaval. Zatím stále plavu jen techniku a vytrvalost. S kvalitníma tréninkama to bude opět o něčem jiném.
Výsledky: http://www.bohpraha.cz/index.php?page=vysledky&zavod=985
15.01.2013 Jizerská 50km
Vánoční svátky jsem strávil v mém oblíbeném Livignu a naštěstí dost nalyžoval. Protože po novém roce jsem dostal nabídku jet Jizerskou 50ku. Ivo Grabmüller nemohl startovat, tak jsem kývl. Musím říct, že takové podmínky jsem v Jizerkách ještě nezažil. Na startu azuro, -10st a nový sníh. Problémem bylo pouze mých 50km klasicky, které jsem měl naběhané. V tréninku totiž preferuji skate. A potom taky start ze 2. vlny. Prvních 40min jsem tak šel ve vláčku dalších závodníků a čekal až se to rozjede. Na prvním mezičase jsem tak byl zhruba 700. Poté se to ale opravdu rozjelo, já mohl využít super připravené lyže a do cíle jsem předjel více než 300 soupeřů. Na tuhle Jizerku budu dlouho vzpomínat. Opravdu super trénink a díky nové lyžařské kombinéze Craft jsem nevypadal jak "strejda na výletě":-)) Myslím, že spokojenost jde vidět i na fotce v cíli. 
16.12.2012 Soustředění Ramsau
Již jsem sice chvíli trénoval, ale vstoupilo do toho nějaké nachlazení, nějaké společenské povinnosti a tak ostrý start tréninku začal až 8.12. v rakouském Ramsau. Vyrazil jsem tam společné s juniorskou repre. Tu od nového roku vede můj kouč Jarda Formánek, takže o dostatek sparingů bylo postaráno. Trénoval jsem stylem 3+1 a 3+1. To jest 3 dny tréninku (ráno 2h běžky, odpoledne 60-80min běh a večer 1,5h plavání) a jeden den volnější (1h volně běžky a posilovna). Podmínky vyšly ideálně, trénink se taky dařil a psychické síly jsou na maximu, takže ideální start do nové sezóny.
01.11.2012 Odpočinek
Po finálovém závodu na Zélandu mě čekají zasloužené 3 týdny volna. Jeden týden padl na cestování po severním ostrově Zélandu. Jeden týden padne na lázně a týden bude jen tak volný. Jupííí:)
03.10.2012 Běchovice - Praha
Poté co jsem zrušil start v Yokohamě jsem se rozhodl pro víkendový dvojzávod v ČR. V sobotu tedy na rozjetí časovka dvojic se Zdenkem Ornerem v Hulíně a v neděli poprvě Běchovická 10km. Všichni mě strašili "Hrdlořezákem" mezi 7.-9.km. Proto jsem závod rozběhl možná až moc opatrně a kopec jsem vyběhl naprosto v pohodě. Svým dílem k tomu určitě přispěla i výbavička SLS3 na lýtka a stehna. Návleky na stehna jsem použil vůbec poprvé a musím říct, že mě mile překvapily. Při kopcovitých závodech určitě doporučuju. Cílový čas 32:55 mě potěšil (dle matadorů se Běchovice běhají zhruba o minutu pomaleji než rovinaté desítky) a stačil na 1.místo v kategorii bez elitní atletické licence. Dalším závodem a zároveň posledním bude Grand Final MS na Novém Zélandu za 2 týdny.
22.09.2012 SP Tongyeong Korea
V úterý navečer jsem nasedl do letadla a vydal se na východ. S oblíbenou společností Emirates jsem se přes Dubai vydal do Soulu. V Soulu jsem se pak vlakem přesunul na vnitrostátní letiště a doletěl do Busanu. Odtud už jen 1,5h minibusem. Bohužel řidič byl evidentně víc unavený než já, tak mu to trvalo 2h a to jsem byl ještě rád, že jsme ve zdraví dojeli. Tongyeong znám „jako vlastní boty“ závodil jsem zde už minimálně 5x co si vzpomínám a vždy se mi tu dařilo.
Voda 24st, plavání bez neoprénu a já měl první problém. Nějak to nešlo se prodrat dopředu. Nakonec jsem se nějak zaháčkoval v takovém větším balíku, ale na vyskakování to nebylo. To se potvrdilo hned v depu, kde jsem trochu ztratil a na to, abych si balík doskočil jsem neměl. To už jsem tušil, že je zle. Na kole jsem sotva točil nohama, síla nikde. I přesto, že jsme jeli/nejeli, tak na první balík byla ztráta přijatelných 1:15min. Stále jsem doufal, že když by to běželo standardně a pár lidí ve předu umřelo, tak první desítka je reálná. A ono opravdu pár lidí umřelo, ale já pochodoval taky a při čase 34:30 na desítku, není na top10 ani pomyšlení. 19.místo je zklamání. Úterní běžecký trénink těsné před odletem byl asi pěkná blbost a bude mě to ještě hodně dlouho mrzet. Zvlášt když jsem díky chybě svazu přišel o 1000USD na letenku.
18.09.2012 MČR Brno
V Brně se mi nikdy moc nedařilo. To jsem letos chtěl změnit a konečně získat titul. Počasí se moc nevytáhlo a tak stále hrozil déšť ze zamračené oblohy a vítr byl také docela silný. Při plavecké části v Prýglu tak byly na suchozemský stát docela vlny. S tím se evidentně nevyrovnali hlavně mladí závodníci, a tak hned po plavání bylo rozdělení na čele jasné. V první skupince jsem byl já, Ospalý, Krňávek a Šlajs. Zbytek pronásledovatelů ztrácel půl minuty. I přesto, že ve 3. kole od nás odpadl Šlajs, si naše zbývající trojice přivezla do 2. Depa náskok kolem jedné minuty. Krňávek odpadl hned na začátku a tak jsem celý běh bojoval s Ospalým. Filip měl trochu navrch do kopce, já jsem to naopak zkoušel při seběhu. Za celých 10km jsme se nedokázali jeden druhému vzdálit a tak rozhodl spurt. Šel jsem do něj z výhodnější druhé pozice, ale neudržel jsem nervy na uzdě a nastoupil moc brzo. Stejně jako vloni jsem tak s Ospalým při MČR prohrál, tentokrát ale při naprosto vyrovnaném výkonu. Už se těším příští týden na SP do Koreje.
30.08.2012 MČR ve sprintu Lipno a MS týmů Stockholm
MČR Lipno - po OH závodě jsem zůstával ještě 6 dní v Londýně a trochu si užíval ostatních sportů, dobře zásobené jídelny a nějaké ty společenské akce taky proběhly. Obzvlášt když kolega ze Specialized týmu Jarda Kulhavý vyhrál zlato v MTB. Po návratu do ČR jsme si s trenérem sedli nad plán pro zbytek sezóny. Rozhodli jsme se pro 5 závodů a to: MČR ve sprintu Lipno, MS ve štafetách Švédsko (to bylo povinné dle reprezentační smlouvy), MČR na olympijských distancích Brno, SP Korea a finále MS Nový Zéland. Po příletu jsem tedy začal opět pořádně trénovat a všechny závody až do Nového Zélandu pojedu z normálního tréninku.
Před startem na Lipně jsem se cítil z tréninku dost unavený, ale věřil jsem si, že hůř než druhý neskončím. Plavání rozdělilo startovní pole dle předpokladů a vepředu nás zůstalo 6. Bohužel se mi v depu přetrhla gumička na tretře a lehce jsem ztratil. Ostatní kluci když to zjistili, tak šlápli do pedálů a já je stíhal celých 20km. Nakonec i díky větší skupině která mě dojela, jsme do 2.depa přijeli jen se ztrátou cca 10s. To mi stačilo k tomu, abych doběhl na 2.místě. Na Přemu Švarce nestačil ani nejrychlejší běh dne. Takže na jednu stranu lehké zklamání z výsledku, na druhou stranu příjemné zjištění, že i z plného tréninku mohu závodit v absolutní špičce ČR.
MS týmů Švédsko - po Lipně jsem dál pokračoval v tréninku. Jen poslední 2 dny jsem lehce odpočal, abych byl týmu něco platný. Ve Švédsku mě přivítalo deštivé počasí a voda 16st. V sobotu mě čekal samostatný sprint, který nebyl až tak důležitý a osobně jsem ho bral spíš jako rozjetí na neděli. Týmový závod se jede ve formátu holka - kluk - holka - kluk a každý absolvuje cca 20min mini triatlon 0,3 - 6 - 2km. Za ČR na prvním úseku startovala Vendula Frintová. Moc radosti mi neudělala. Předávala mi na 16.místě s 5ti sekundovým mankem na nejbližšího závodníka přede mnou. Plavání a kolo jsem si tak z větší části odjel sám. Naštěstí technická a hlavně mokrá trať cyklistika mi pomohla a tak jsem sjel cca 500m před cílem 3 člennou skupinu. O něco málo jsem tak vylepšil naši pozici a předával Radce Vodičkové. Tak pak následně na poslední úsek Přemkovi Švarcovi. Z 16.místa po prvním úseku Frintové jsme to vyválčili až na konečnou 11.příčku. Výsledek tedy průměrný, ale pro většinu týmu pěkný zážitek, kdy je to zase trochu něco jiného mít odpovědnost za tým a ne jet jen sám na sebe. Mimochodem tento závod byl pozorovací pro komisi MOV, která by měla potvrdit, zda triatlonové týmy uvidíme na OH v Rio de Janeiro 2016.
14.08.2012 Olympijské hry Londýn
Věřím, že většina fanoušků triatlonu si olympiský závod v Hyde parku nenechala ujít stejně jako já:) Jen škoda, že atmosféra kterou tam vytvořili fanoušci (dle odhadů BBC 250tis až 1milion fanoušků) v televizi tak nevyzní. Samotný závod nebyl nijak rozdílný, jen nás stálo na startu 55 místo tradičních 65 lidí. Plavání v jezírku Serpentine se mi povedlo výborně a chytl jsem první skupinku cca 20 lidí. Když se náš náskok pohyboval celou dobu nad 1 minutou bylo jasné že tohle je zlatý vlak. Černou práci na kole odvedl především Stuart Hayes, který pracoval pro bratry Brownlee. Stačilo mi tak jen si hlídat pozici a doufat, že to poběží:) Bohužel týdenní výpadek v běhu byl poznat od prvních metrů (při tréninku jsem šlápl na včelu, dostal zánět do nohy, antibiotika a týden jsem si nezaběhal). Hned v prvním okruhu mi zatvrdly lýtka a běh se změnil v pochod do cíle. Konečné 30.místo je tak vzhledem k průběhu závodu zklamání a v Riu za 4 roky budu mít co napravovat.
Zbytek pobytu v Londýně jsem si užíval jako správný sportovní fanoušek. Zašel jsem mrknout na plavání, vodní polo, atletiku. Zvlášť finále na 5000m a 2. zlatá medaile pro domácího Mo Faraha byl fakt zážitek. Takový aplaus neměl ani Bolt.
Po návratu mě čeká trochu tréninku, noha je potřeba rozběhat. 19.8. se potom ukážu při republice ve sprintu na Lipně a o týden později při MS týmů ve Švédsku.
25.07.2012 Zátopkův týden Praha - 5.000m
3 dny po závodě v Hamburgu nastal čas zase trochu trénovat. A nejlepší trénink je závod, takže místo abych se někde sám potácel, jsem nastoupil na 5km na dráze ve Stromovce. Navíc jedním z pořadatelů byl můj zaměstnavatel Centrum sportu MV. Trošku mi zkřížil pláný posunutý start z 17:50 na 19h, ale i tak se mi běželo pěkně. Nebýt téměř 50 lidí v mém rozběhu tak mohl být čas výrazně kvalitnější než 15:25. Velkou část závodu jsem odběhl díky tomu ve 2. dráze, přesto to na bezpečně vítězství mezi 178 startujícími stačilo.
23.07.2012 vysokohorské soustředění Livigno + MS Hamburg
Před OH jsem měl s trenérem naplánované měsíční soustředění v italském Livignu. Nadmořská výška 1800m, okolní kopce do 3000m, nádherný 25m bazén, 9km tunel po rovině pro kolo a běh, super počasí, to vše bylo základem ideální přípravy. Během toho měsíce se u mě vystřídalo docela hodně lidí, ale za všechny bych zmínil plavce Bohemky Martina Břendu a tým Mároše Horínka, kteří mi tréninky hodně zpestřili. Začátek byl zaměřený hlavně na objem a taky zvykání si na výšku, ke konci už jsme i nějakou tu bolavou intenzitu zařadili. Ještě např. v úterý před odjezdem jsem šel v Mořici kiláky na dráze. Mimochodem já jsem tam chodil kiláky za 3:05 a "nakoupení" atleti Bahrainu běhali za velmi podobný čas 1200ky :-)) Celkově to bylo za měsíc přes 130h práce. Kemp jsem zakončil tréninkovým startem na sprintu v Hamburgu. Znamenalo to sednout ve čtvrtek ráno do auta, odřídit 1100km a v 18h stihnout briefing v Německu. Závod to byl bez nějakého odpočinku, cestování 2 dny před startem taky nebylo nejideálnější, takže nějaký zázračný výsledek se nedal čekat. To se i potvrdilo 33.místem, ale s výkonem jsem na rozdíl od výsledku spokojený. Rozdíly byly minimální a výkonost slušná. Posledních 14 dní do Londýna už strávím v ČR a budu se snažit doladit formu do maxima. Londýnský start mužů je 7.8. v 11:30.
04.06.2012 Citytriathlon Bratislava
O víkendu se konal asi nejlépe dotovaný triatlon na územi "Československa". S Anet jsme to pojali jako 4 denní akci, kdy ve čtvrtek ráno jsem měl nástup na live show ve Fun rádiu a v pátek na předzávodní tiskovku. Samotný závod se konal v neděli dopoledne a to na sprint tratích. Závod měl výbornou atmosféru, kterou dodalo i nabyté startovní pole. Plavalo se na Kuchajdě v centru Bratislavy, kolo se jelo na 4 okruzích taktéž v centru a běh byl z části nákupním centrem a z části kolem jezírka. Průběh byl takový klasický, kdy po plavání byla vepředu skupina 12 lidí, kteří to na sebe zkoušejí:) Jediný komu se podařilo v závěru trochu ujet byl Ukrajinec Korol. Vše podstatné tak přišlo až na běhu. V prvním okruhu se utvořila vedoucí šestice já, 2 Maďaři, Krňoš, Korol, Novák. Ve druhém okruhu jsem za to při průběhu nákupním centrem vzal a doufal, že soupeře rychle zlomím. Maďaři ale byli vytrvalí a bojovali až do cíle. Náskok se mi podařilo uhájit, ale zadarmo to určitě nebylo. Letošní první výhra je doma a teď je potřeba trochu potrénovat. OH už klepou na dveře:-D
15.05.2012 seriál MS San Diego
Svou první návštěvu za "velkou louži" jsem si představoval trochu jinak. Poprvé jsem místo hotelu zvolil "homestay" a musím říct, že to má něco do sebe. Bydlel jsem u amatérského triatlonisty Rogera asi 20min jízdy autem od centra závodu. Vše jak doma, ani jsem se necítil jak na závodech. Výhodou bylo, že mi ukázali zajímavost San Diega, bylo s kým pokecat a udělat si obrázek, jak běžní Amíci vlastně žijí. Ale už vím, že u důležitých závodů nemá cenu riskovat a šetřit. Občas je ten hotel prostě potřeba.
Samotný závod probíhal blízko místa, kde se v roce 1974 jel první triatlon na světě. Plavání v Mission bay bylo překvapivě bez neoprenu. Teplota vody měla 20,1st. Mě se první okruh povedl a pohyboval jsem se těsně za první 20kou. Ve druhém jsem ale inkasoval přesně mířený prsový kop do oka. Kromě ztráty pozice, jsem tam taky nechal kus zubu:) a přibyl mi lehký monokl. Nic to ale neznamenalo, protože na cyklistické části (technická rovina, 8x okruh 5km) se vše sjelo dohromady a na běh šlo tradičně skoro 60 lidí najednou. V depu si přede mnou ustlal jeden z Britů (viz. foto) a tak jsem šel do běhu kolem 35.místa. Hodně států měl San Diego jako jeden z kvalifikačních závodů na OH a podle toho vypadalo jejich vyladění. Já jsem na běhu podal takový průměrný výkon bez jiskry. Výkon v Americe nebyl špatný, ale výsledné 38.místo žádný důvod k radosti nedává.
Zajímavostí je rozdíl ve vyrovnanosti při závodě žen a mužů. Zatímco u mužů znamená ztráta 2min zhruba 40.místo u žen ztráta 4min pohodlně stačí na top20. Příští závod je hned další víkend francouzská liga v Dunkerque, která bude z plného tréninku jako nácvik rychlosti.
01.05.2012 francouzská GP1 Les Sables
Start francouzské GP v Les Sables se opravdu moc nevydařil. Počasí nedovolilo start hlavního závodů a tak se jel jen týmový supersprint na tratích 0,4-10-3,4km. Plavecká část týmové soutěže se konala v jezeře, které mělo 13st. To bylo na hraně, ale dalo se to ještě přežít. Klasický sprint se měl konat v moři, které mělo 11st. Když se k tomu přidaly teplota vzduchu 10st, déšť a silný nárazový vítr, tak jsem poprvé zažil zrušený závod. K týmovému závodu ani nevím co bych napsal. Bylo to tak rychlé, že než jsem se rozkoukal, byl jsem v cíli. Asi největší ztrátu jsme nabrali na kole, kde dva členové týmu na mokru jeli snad poprvé a neustále jsme na ně čekali. Skončili jsme 13., což je docela bída a příští závod v Dunkerque máme co vylepšovat.
25.04.2012 ME Eilat Izrael - 13.místo
První letošní ostrý start mám za sebou. Cílem byla první desítka, což se mi o 3 místa nepovedlo. S 13. místem tak vládne poloviční spokojenost. Přísun bodů do OH kvalifikace byl dostatečný:)a Samotný závod se odehrál za tropických teplot přes 30st a silného větru. Plavání jsem v moři bez neoprenu zvládl bezchybně a zařadil se tak do první cca 15 členné skupiny. Již zmiňovaný silný vítr a taky taktizování však znamenaly, že nás sjel druhý a na konci i třetí balík. Po výživném kole, kdy se v každém okruhu jel cca 800m kopec, tak vybíhalo na běh 35 lidí pohromadě. Na běhu se asi nejvíc projevilo, že to byl první letošní start. Nepodařilo se mi úplně chytnout rytmus a tak jsem top10 o kousek „nedal“. Na druhou stranu, posun v běhu byl opět zřetelný a doufám, že již další víkend se to projeví naplno při startu ve francouzské Gran Prix v Les Sables.
photo by Judith Saizar
25.03.2012 Poslední tréninkový kemp Turecko
Soustředění na Lanzarote bylo z hlediska tréninku výborné. Co se týkalo podmínek pro cyklistiku a počasí, tak žádný velký zázrak. Jsem vděčný CSMV za podporu a zajištění soustředění, ale myslím, že osvědčená Gran Canaria bude do budoucna lepší.
V ČR jsem strávil jen pár dní a znovu vyrazil za teplem. Tentokrát do Turecka. Díky Realiz sport týmu a jeho kouči Márošovi mám o dostatek sparingů postaráno. Jde o poslední kemp před ME a tak hlavní prioritou je intenzita a přechodové tréninky. Podmínky all inclusive jsou ideální, tak doufám, že ve výsledku na ME to půjde poznat:) Hotelový bazén má 28st, což je pro trénink až moc, moře o teplotě 18st to však hravě srovnává. Nejvíc toho tady odtrénuju s Karlem Zadákem (medailista z loňského ME v terénním triatlonu/Xterra). Hlavně na kole je Karel opravdu "zvíře" a nedá mi ani metr zadarmo. A to musím poznamenat, že nové kolo jezdí skoro samo (model Tarmac SL4 od Specialized). Přesto to bolí opravdu hodně:)
Pár fotek najdete ve fotogalerii.
23.02.2012 Nový materiál a opět odlet za teplem
Po 3 týdnech přípravy v ČR opět odlétám na Kanárské ostrovy. Jen tentokrát je to ostrov Lanzarote. Nyní už mě čekají trochu intenzivnější tréninky a také navyknutí na nový materiál. Od letoška budu sedlat kolo Specialized, konkrétně model Tarmac SL4. Momentálně asi nejde jezdit nic lepšího, což dokazují vítězství továrních jezdců v cyklistické ProTour od Alberta Contadora až po Romana Kreuzigera. Budu využívat i další materiál od této firmy jako je helma, tréninkové i závodní tretry, rukavice. Vše samozřejmě v nejvyšší specifikaci S-WORKS.
29.01.2011 Soustředění Gran Canaria
V tuto chvíli už mám za sebou 2 týdny tréninku na mém oblíbeném ostrově Gran Canaria. Stejně jako v loňském roce jsem ubytován v komplexu Vista Flor, který je pro sportovce ideální. Žádný zbytečný komfort není potřeba. Když trénujete kolem 35h týdně, tak kromě postele a jídlo vás nic moc jiného nezajímá. Počasí je tradičně 20-25st a fouká čerstvý vítr. Za uplynulých 14dní jsem ale ani jednou nemusel upravovat trénink kvůli počasí. Uplynulé 2 týdny zde byli i atleti ze Slovenska a tak jsem občas vyrazil na společný trénink. Mé sebevědomí a hlavně nohy dostaly opět za vyučenou:-) Nejsem sám komu se zde líbí, a tak mi např. část dnešní 6h porce na kole dělal "domestika" asi ten nejpovolanější na světě - mistr světa v časovce Fabian Cancellara:)
25.12.2011 Livigno
Po 6 týdnech přípravy v ČR, mimochodem hodně bolavé, odjíždím na první vysokohorské soustředění do Italského Livigna. Domácí příprava se vydařila a testy ukázaly slušný pokrok. I když to po 3 týdenním volnu bolelo občas víc, než by se mi líbilo, tak odjíždím lehce nachlazeRád jsem aspoň trochu pomohl motivovat začínající triatlonisty na Slovensku. Třeba se v Realiz týmu zrodí nějaký nový Gomez či Brownlee:)
10.11.2011 Rozhovor pro magazín Etriatlon
Rozhovor pro Etriatlon si můžete přečíst zde: http://www.etriatlon.cz/rozhovory_profily/29439_jasny_cil_olympiada_v_londyne.html
25.10.2011 Podpora začínajícím triatlonistům Realiz sport týmu
Rád jsem aspoň trochu pomohl motivovat začínající triatlonisty na Slovensku. Třeba se v Realiz týmu zrodí nějaký nový Gomez či Brownlee:)
Odkaz na článek zde: http://www.realizsportteam.sk/?article=2225
21.10.2011 K&BROS hodinky
Mým novým partnerem se stala světoznámá hodinářská firma K&BROS. Zástupce pro ČR - Zdeněk Tržil k nám dováží celé porfolio této firmy s 50 letou tradicí v oboru. Já jsem si vybral model Le Meccaniche 9442-4, který mě učaroval designem a hlavně zpracováním. Případní zájemci se mohou vše v klidu prohlédnout na stránkách www.hodinky-kebros.cz
15.10.2011 Světový pohár Korea - 9.místo
Asijskou misi jsem zakončil 9.místem na SP Tongyeong. Během 5ti týdnů jsem měl starty v Pekingu (Čína), v Yokohamě (Jap) a Tongyeong (Kor). Mezitím jsem stihl být týden na horách v Ramsau, vyhrát 10km Valachiarun ve Vsetíně a být 3. na mistrovství týmů ve Francii. Hodně našláplé září a říjen.
Necelé 3h před muži startovaly ženy. Teplota moře 19st a neoprény. O 2h později nám řekli 22st a bez neoprénu. Aby se moře ohřálo o 3st to jsem ještě neviděl. Pro mě se závod vyvíjel od začátku skvěle. Plavání jsem si pohlídal okolo 10. pozice a na kole se tak usadil v první zhruba 20ti členné skupině. Poměrně kopcovitá trať kola ale víc seděla pronásledovatelům, kteří nás sjeli 8km před cílem. To mi moc nevyhovovalo, a tak jsem hned v dalším kopci nastoupil. Postupně se přidali další 4 závodníci a do depa jsme přijeli s 15s náskoku. Poprvé jsem na okruhu SP vybíhal jako první do závěrečné disciplíny. Tu jsem zvládl dobře prvních 2,5km a posledních 2,5km. Mezitím jsem měl "hluché místo", kdy jsem neuvisel skupinu závodníků, kteří mě doběhli zezadu a pak se za nima sám trápil na větru. I přesto jsem s výsledkem spokojen. V žebříčku pro OH jsem postoupil o 11 míst na momentálně 25.místo. Byl to hodně náročný závěr sezóny, který pro mě s největší pravdepodobností bude znamenat cestu na OH 2012:)
A teď............3 týdny volna, huráááááá!
Odkaz na krátké video ze závodu: http://www.triathlon.org/news/article/dmitry_polyansky_victorious_at_tongyeong_world_cup/
8.10.2011 Mistrovství Francie týmů - 3.místo
Francouzskou TT sezónu uzavírá tradičně mistrovství týmů. Startuje vždy 5 lidí z jednoho týmu dohromady, interval mezi týmy 2 minuty. Dokončit musí minimálně 3 lidi. Pro můj tým to letos byla hodně prestižní záležitost, protože závod pořádal doma v Parthenay. Závodí se na klasických sprint tratích 0,75-20-5km.
Od startu to náš tým pořádně nakopl. Voda měla 15,2 stupňů, takže nám ani nic jiného nezbývalo:) Prvního člena jsme ztratili hned ve vodě, neudržel se nás Boris (FRA). Trasa kola byla nahoru/dolů a i ve 4 lidech jsme se snažili jet pravidelně. I tak jsme v kopci ztratili dalšího člena Akose (HUN). Tento moment byl klíčový pro lepší umístění. Rozhodli jsme se počkat a dojet to ve čtyřech. To jsme bohužel netušili, že Akos je "mrtvý" a o běh se ani nepokusí. Z 2.depa jsme tak vyběhli ve třech a bylo jasné, že odpadnout už nikdo nemůže. Trochu problémy měl Stijn (BEL), který odvedl super práci na kole, a tak jsme ho občas se Simonem (BEL) popotlačili. Nejrychlejší běh dne nás vynesl na 3. místo. V týmu tak panovala velká spokojenost a já se pěkně rozzávodil na příští týden na SP v Koreji.
22.8.2011 Xterra tří zemí
Tréninkový blok jsem si zpestřil závodem v teréním triatlonu. Byla to má první xterra v životě. Závod startoval v Horní Plané u Lipna. Plavalo se 700m na druhou stranu jezera, kde jsem osedlal horské kolo a vyrazil na 40km terénem směr Německo. Věděl jsem, že na největší soupeře můžu ve vodě získat tak 2-3min maximálně. To jsem mi mělo vystačit na 15-20km kola. Obzvlášť sjezdy jsem jel hodně opatrně, přeci jen má technika jízdy není nic moc a zranit se uprostřed sezóny by nebylo fajn. K mému překvapení mě stíhači dojeli až na 25.km. Věřil jsem si, že do 2 minut to dokážu seběhnout a tak jsem zbytek kola bojoval, aby to nebylo před závěrečným během víc. Stále jsem jel podle tepové frekvence a ve 2. depu mi hlásili 1min ztráty na Pavla Jindru. Běh se odehrával v Rakousku a rovina tam nebyla snad ani jedna. Začínálo se 2km seběhem (spíše takovým volným pádem) a zbytek do cíle byl zase do kopce. Běh měl 7km a já doběhl průběžného lídra na 3.km a hned šel přes něj. V cíli z toho byl komfortní náskok 1min a mé první vítězství na xterra triatlonu při prvním startu:) Jen pro zajímavost, čas byl lehce přes 2hod4min a průměrná tepová frekvence 166 tepů za minutu.
15.8.2011 SP Tiszaujvaros 15.místo
Jediný světový pohár v Evropě pro letošní rok. Tento závod patří mezi mé oblíbené a loni jsem skončil 7., takže bylo co obhajovat. Po defektu minulý týden v Londýně, jsem jen doufal, že si stihnu odpočinout.
Plavání žádná sláva a z vody jsem šel někde v polovině startovního pole. Kolo je v Maďarsku absolutní rovina. Hned po plavání se podařilo odjet 7 lidem, kteří to vydrželi až do běhu. Já jsem si bez větších problému dojel hlavní skupinu a to samé dokázali ještě lidé za mnou. Takže ve výsledku jelo vepředu 7 lidí, kteří výborně spolupracovali a za nimi cca 60 lidí, kteří si jen nastupovali nebo šetřili síly na běh. Uprchlíci tak přijeli s téměř 2 minutama, což bylo neprůstřelné. Úvod běhu byl dle předpokladu hodně rychlý. Na kole se moc nejelo a tak, se vyrazilo hodně svižně. První běžecký okruh (2,5km) se mi moc dobře nešel a spíš jsem se propadal. Na začátku 2. okruhu mi hlásili 30.místo a já se do toho opřel. Tušil jsem, že dost lidí přepálilo a i horké počasí mi svědčilo. Postupně jsem se tak propracovával až na konečnou 15. pozici.
Před závodem jsem si dal za cíl top10. To jsem nesplnil, ale na konec docela spokojenost. OH je už za dveřmi a závody podle toho vypadají. Nikdo nevyčkává doma a všichni jezdí všechno. Mě výsledek z Maďarska posunul v OH kvalifikaci na 28.místo a udržuji si tak bezpečně postupový slot.
Další závod bude francouzská liga za 14 dní a pak v září asijský dvojblok finále MS v Pekingu a první díl MS pro rok 2012 v Yokohamě.
7.8.2011 WCS London
Předposlední závod série MS a zároveň generálka na definitivních tratích OH 2012. Po Londýnském závodě následuje už jen finále MS v Pekingu.
Po posledním závodě v Hamburgu jsem byl v dobré náladě a věřil, že potvrdím výkonnost i v Londýně. Většina závodu se odehrává v HydeParku, jen část cyklistiky je vedená mimo. Tentokrát se mi plavání moc nepovedlo. Vybral jsem si pravou stranu a ta byla evidentně pomalejší. Já se ve vodě taky 2x necítil. Při plavání bez neoprénu to znamenalo ztrátu 40s na prvního. Na kole jsem se cítil hodně silný a během 10km se naše cca 10 členná skupinka dotáhla na čelo. Cyklistická část je v Londýně vesměs rovina a technicky nenáročná. To trochu změnil déšť, který kropil pouze spodní část trati a tu druhou nechával suchou. To mělo za následek pár pádů a nějaké ty defekty. Já si to snažil hlídat vepředu až do konce 5. okruhu. Nějak mi začalo plavat přední kolo a já věděl, že je zle. Tmel Tufo něco málo zachránil (cca 2 atmosféry) a já se rozhodl nezastavovat ve wheelstopu a zkusit to dojet. Okamžitě jsem se propadl na konec balíku a následoval „boj o přežití“. Poslední 2 kola už byla trať mokrá celá a já nevěděl, z čeho mám větší tepovku, jestli z námahy, kdy jsem v balíku občas sotva visel nebo ze strachu, že v zatáčce vysvleču galusku. Do druhého depa jsem tak přijel asi na 55. místě na konci cca 50 členného balíku. Čtveřice A.Brownlee, Brukhankov, Raňa, Elvery si dokázali vypracovat 80 vteřin náskoku. Začátek běhu jsem zkusil, co to dá a pocitově to nebylo špatné. V tu chvíli jsem ještě věřil, že bych mohl zopakovat výsledek z Hamburgu. Ale od nějakého 2. kilometru jsem začal tušit, že to nepůjde. Konec cyklistiky mi vzal víc sil, než jsem si připouštěl a já postupně vycouval až na konečné 47. místo.
S výsledkem rozhodně spokojený nejsem, ale výkon zas tak špatný nebyl. Doufám, že jsem si zase na chvíli vybral smůlu (cestou na hotel jsem měl pro změnu defekt zádního kola:( a svěť&a